Američanům už dochází s Izraelem trpělivost
Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. To by mělo trvat aspoň do konce ramadánu. Rezoluce požaduje také okamžité propuštění všech rukojmích. Klíčové pro její přijetí bylo, že se hlasování zdržely Spojené státy, největší izraelský spojenec. Stalo se tak poprvé od začátku konfliktu - brutálního útoku Hamásu na Izrael 7. října, jenž vyvolal válku o Gazu.
To, že Američané veto neuplatnili je znamením frustrace Bílého domu z průběhu izraelské operace v Gaze, která přinesla mnoho lidských obětí, velkou devastaci civilní infrastruktury, útoky na nemocnice i omezení přísunu mezinárodní pomoci do enklávy. Rozsah zkázy a utrpení ilustruje vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Turka, který řekl, že přibližně jeden z 20 lidí v Gaze je nyní mrtvý nebo zraněný.
Snahu Izraele pomstít nevinné oběti teroristů a zničit Hamás lze pochopit. Otázkou je míra pomsty. Americký ministr obrany Lloyd Austin vyjádřil už na začátku loňského prosince obavu, aby "taktické vítězství" Izraele nepřineslo "strategickou porážku", tedy aby momentální zničení Hamásu nepomohlo radikalizaci palestinského obyvatelstva v boji proti Izraeli a nepřivedlo k radikálně islamistické ideologii novou generaci rekrutů z řad dnešních dětí a mladistvých.
Pondělní Washington Post přinesl interní zprávu náměstka ministra zahraničí Billa Russa ohledně situace kolem Gazy s tímto závěrem: "Zdá, se že Izraelci zapomněli na skutečnost, že čelí velkému, možná generačnímu poškození své pověsti nejen v regionu, ale i jinde ve světě".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ovšem stále drží své strategie bojovat proti Hamásu až do úplného vítězství za každou cenu. Americký prezident Joe Biden ho o nutnosti její změny nepřesvědčil a s Netanjahuem se dokonce veřejně rozešel nejvýše postavený americký židovský politik, vůdce demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer.
Signál Američanů Izraeli o jeho špatné politice je ale diktován i zahraničně-politickými a vnitropolitickými zájmy. Kvůli Gaze se ocitla v sázce americká důvěryhodnost před zeměmi globálního jihu. Válka má také vliv na kampaň před prezidentskými volbami – klesají volební preference Bidena ve státech Michigan, Ohio, Minnesota a Wisconsin, kde žije významná část populace arabského a muslimského původu.
Přispěje ale americký signál Izraeli v OSN k tomu, aby Netanjahu zastavil invazi do Rafáhu, kam uprchl více než milion Palestinců? Zatím se nechal slyšet, že k ní dojde i bez americké podpory a zrušil návštěvu izraelské delegace na vysoké úrovni do Washingtonu. Roztržka pokračuje.
Miloš Balabán, Právo