Americká dilemata a signály do Moskvy

Ruská válka na Ukrajině trvá už devět měsíců. Ukrajinci se dosud překvapivě dobře brání se západní pomocí. Profesor Hal Brands ale na portálu Bloomberg zmiňuje obavy amerických vojenských činitelů z toho, aby se válka nedostala do určitého patu, jako tomu bylo za první světové války. Fronty se příliš nehýbaly, přesto to stálo spoustu životů s vyčerpaným válečným zázemím v zádech.

Budou mít Ukrajinci sílu na ofenzívu, která by zásadně zvrátila situaci? Brands navíc soudí, že případný postup ke Krymu by byl pro Kreml skutečnou "červenou linií" a mohl válku nevítaně eskalovat. Proto si část americké administrativy myslí, že nedokonalý mír je lepší než jen nepatrné riziko katastrofy.

Navíc po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu bude mít Ukrajina co dělat, aby přežila zimu. Komplikuje to i zásobování vojsk a jejich doplňování. Potíže mohou nastat i u dodávek zbraní. Podle New York Times většina zemí NATO svoji schopnost vyčerpala. Ukrajina jich zatím dostala za 40 miliard dolarů, což odpovídá ročnímu vojenskému rozpočtu Francie. Jenže 20 ze 30 zemí NATO je už téměř na nule.

Řada zemí NATO už má kvůli tomu obavy z podlomení vlastní obranyschopnosti. I USA přiznávají, že některé zásoby zbraní a zbraňových systémů jsou na minimu potřebném pro plánování a výcvik. Ukrajinci v létě na Donbasu denně vystříleli šest až sedm tisíc kusů dělostřelecké munice, jenže Amerika vyrobí za měsíc jen 15 tisíc kusů. Německo hlásí, že mu munice dochází. Kvůli tomu jednala vláda se zástupci zbrojního průmyslu.

Západ je nyní v podpoře Ukrajiny dosud jednotný. Může to změnit zhoršující se situace. Řada ekonomik míří do recese. Situace je složitá hlavně v Evropě. Nejistota panuje i kolem postoje republikánů k pomoci Ukrajině v americké Sněmovně reprezentantů, kde mají po volbách většinu. USA Rusko oslabily, jenže další pokračování války může být pro ně zátěží. Dlouhý konflikt ukázal deficity amerického vojensko-průmyslového komplexu. Americe svazuje ruce ve strategicky klíčovém asijsko-pacifickém regionu.

Nedivme se pak signálům, které začaly v posledních dnech ze Západu přicházet. Prezident Biden prohlásil, že je připraven jednat s Putinem, pokud bude ochoten hledat způsob, jak ukončit válku, ovšem s dovětkem, že žádný takový záměr u Putina nevidí.

Dál šel francouzský prezident Macron: Západ by měl zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům, pokud se Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Hodlá také Putinovi volat, aby se předešlo další eskalaci konfliktu.

Do Kremlu volal i německý kancléř Scholz. Ještě předtím na vystoupil na bezpečnostní konferenci v Berlíně s překvapivým záměrem, že by rád obnovil systém bezpečnostních dohod vzniklých za studené války a po ní s podmínkou, že je bude Moskva respektovat.

Hledá se tedy cesta ze situace, která Západu přestává vyhovovat? Uvidíme v příštích dnech a týdnech.

Miloš Balabán, Právo