Americká mračna

16.03.2023

USA poskytují Ukrajině bojující s Ruskem největší pomoc z celého Západu a bez přehánění se dá říct, že bez ní by Ukrajinci proti Rusům neobstáli. Na obzoru se ale objevují mračna.

Souvisí s americkými prezidentskými volbami v listopadu 2024. Válka může být žhavým volebním tématem. Pracuje s ním exprezident Donald Trump, který již prezidentskou kandidaturu ohlásil i další potenciální uchazeč o prezidentský úřad floridský guvernér Ron DeSantis.

Minulý měsíc šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConell na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že republikáni drtivou většinou podporují americké angažmá na Ukrajině a robustní transatlantickou alianci.

Realita je jiná. Trump i DeSantis disponující velkým vlivem na republikánské voliče nepochybně zaznamenávají posuny veřejného mínění. Z opakovaných průzkumů agentury Pew Research Center lze vyčíst, že zatímco loni v březnu 42 procent respondentů mínilo, že USA pro Ukrajinu nedělají dost, letos v lednu si to myslelo jen 20 procent dotázaných. Že Washington poskytuje Kyjevu až příliš velkou podporu minulý rok v březnu usuzovalo jen sedm procent oslovených, letos v lednu už to bylo 26 procent.

Nelze se pak divit vyjádřením Trumpa i DeSantise na dotazy vlivného moderátora konzervativní televizní stanice Fox News Tuckera Carlsona ohledně politiky USA vůči Ukrajině. Oba dva si nemyslí, že její obrana je životně důležitým americkým zájmem.

DeSantis pak vzbudil rozruch slovy, že "Spojené státy mají mnoho životně důležitých národních zájmů – ochranu našich hranic, připravenost naší armády, energetickou bezpečnost a nezávislost, vyvažování ekonomické, kulturní a vojenské moci čínské komunistické strany. Další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem jedním z nich není." A dodal, že odmítá dodání stíhaček a raket středního doletu.

Trump pak vzkázal, že zatímco pro USA obrana Ukrajiny životně důležitá není, pro Evropu ano. Proto by měla platit mnohem víc než oni. Z obou vyjádření je vidět důraz na přístup "Amerika na prvním místě", což může Evropu po Trumpově prezidentství opět strašit. Ta jistě vkládá naděje do ukrajinské politiky Bidena, problém ale spočívá v tom, že mezi DeSantisem a Bidenem nemusí být tak velká propast, jak se zdá.

Bílý dům také lavíruje. Už neprosazuje politiku změny režimu v Rusku, Ukrajina nedostala zbraně dlouhého doletu, které by mohly vyvolat hlubší konfrontaci s Ruskem a Kyjev dostal i signál, že USA mohou mít problém s vojenskou pomocí na neurčito.

Prosakují i informace o nespokojenosti americké administrativy s Ukrajinci - kvůli podezření, že stáli za sabotáží na Nord Streamu, s jejich taktikou v bojích o Bachmut a s ambicemi pokusit se osvobodit okupovaná území za každou cenu.

Největší obava ale může spočívat v tom, že výsledek války nakonec nemusí být přes všechno úsilí tak úplně vítězný. Nebyl by další, i jen částečný, "afghánský scénář" pro Bidena smrtící? Takže se možná už hledají cesty, jak se tomu vyhnout.

Miloš Balabán, Právo