Amerika na prvním místě potápí Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pokusil v tandemu s americkým prezidentem Joe Bidenem přesvědčit ve Washingtonu republikánské kongresmany, že je nutné pokračovat ve finanční a vojenské podpoře Ukrajině. Ti zablokovali balík podpory americkým spojencům Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu v objemu přes 100 miliard dolarů. Ukrajina z něj má dostat 61 miliard.

Důvod? Požadují, aby zahrnoval prostředky na zesílení ochrany jižní americké hranice před nelegálními migranty a zpřísnění migračních zákonů.

Perspektiva dosažení nějakého kompromisu, který by miliardy pomoci odblokoval je zamlžená. Na republikány asi těžko zapůsobí Bidenovo prohlášení, že chtějí dát Putinovi velkolepý dárek v podobě rezignace na americké globální lídrovství nejen na Ukrajině, ale i mimo ni.

Výmluvná je reakce vlivného republikánského senátora za Jižní Karolínu Lindseye Grahama: Pokud chce Biden pomoci Ukrajině musí nejprve pomoci Americe. A zároveň dodal, že dokud nebude zajištěna její hranice nemůže být poskytována pomoc jiným zemím.

Navíc se objevil i další argument. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson po setkání se Zelenským uvedl, že vojenská podpora Ukrajiny závisí na "jasné strategii" Bílého domu ve válce. Podle Johnsona chybí jasná definice toho, co má být jejím konečným výsledkem. To signalizuje, že i kdyby se dosáhlo nějakého kompromisu ve věci pomoci Ukrajině není jisté, že pro něj vzpurní republikáni budou hlasovat.

Biden i Zelenskyj se tak ocitají v ošemetné situaci. Biden má svázané ruce: kompromis s republikány ohledně ochrany hranic a migraci nemusí být přijatelný pro jeho voličskou základnu. Nepřeváží tak nakonec u něj na misce vah necelý rok před prezidentskými volbami obhajoba prezidenství nad pomocí Ukrajině?

A Zelenskyj dobře ví, že přerušení nebo i omezení americké pomoci může vést k dalšímu oslabení jeho vnitropolitické pozice ve chvíli, kdy čelí rostoucí nespokojenosti části ukrajinské politické elity a velení armády s jeho politikou a válečnou strategií.

Ani spojenci USA nemohou být úplně v klidu. Americké vnitropolitické spory oslabují důvěryhodnost a pevnost amerických bezpečnostních záruk v Evropě, východní Asii i Austrálii.

Na celou situaci je přitom třeba pohlížet v širším kontextu. Řada amerických expertů už delší dobu poukazuje na to, že polarizace a ochromování americké vnitřní politiky ohrožuje i politiku zahraniční. Bývalý dlouholetý ministr obrany a šéf CIA Robert Gates dokonce označil na stránkách časopisu Foreign Affairs Spojené státy za dysfunkční supervelmoc. Podle něj je to na pováženou ve chvíli, kdy musí čelit antagonistickým mocnostem – Číně a Rusku a spolu s nimi i Íránu a Severní Koreji. Dění v americkém Kongresu Gatesův závěr potvrzuje.

Pocit nejistoty může vzrůstat i s ohledem na možné prezidentské znovuzvolení Donalda Trumpa. Jeho strategie "Amerika na prvním místě" je stále v živé paměti. Stejně jako americký úprk z Afghánistánu. Teď ho připomenula polská státní tajemnice pro rozvojovou spolupráci s Ukrajinou Jadwiga Emilewiczová, která řekla agentuře Bloomberg, že nechce na Ukrajině vidět druhý Afghánistán. Je to ve světle toho, co se nyní v Americe odehrává úplně nepředstavitelný scénář?

Miloš Balabán, Lidové noviny