Ani smrt dalšího íránského vůdce konflikt neukončí

Likvidace šéfa íránské bezpečnostní rady Alího Laridžáního je dalším dějstvím íránského dramatu. Je nejvýše postavenou osobností v Íránu, která zemřela od začátku války po nejvyšším vůdci, ajatolláhovi Alím Chameneím. Fakticky už bylo zlikvidováno celé íránské předválečné vedení – počet nejvyšších íránských představitelů zabitých Izraelem od začátku konfliktu činí už deset.

Stojí za povšimnutí, že se tento postup nelíbí členské zemi NATO – muslimskému Turecku. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že "politické vraždy spáchané Izraelem, včetně vražd íránských státníků a politiků, představují nezákonné činy v rozporu s válečnými zákony."

V každém případě likvidace klíčových íránských lídrů ukazuje, že Izrael si stále ponechává zpravodajské schopnosti sledovat pohyby představitelů íránského vedení v Teheránu a může je využívat, spolu s téměř úplnou americkou kontrolou íránského vzdušného prostoru, k libovolnému zahájení úderů proti dalším vybraným personám režimu.

Larídžání byl zvláštní figurou. I po jmenování nového ajatolláha Modžtaba Chameneího, který je ale "neviditelný" byl považován za faktického vládce země. Panuje názor, že byl zodpovědný za brutální potlačení rozsáhlých protestů Íránců proti režimu v lednu a že nyní řídil bojové operace íránských revolučních gard.

Dlužno ale dodat, že byl dlouho považován za jednu z nejpragmatičtějších tváří íránského establishmentu, která pomáhala vést rozhovory o íránském jaderném programu se Západem a mnozí experti dokonce soudili, že Laridžání byl jedním z mála členů íránského vedení otevřený diplomatickým jednáním. Časem se ale jeho obraz změnil.

Jen několik hodin poté, co americké a izraelské útoky vzaly život Chameneímu, vydal Laridžání prohlášení, v němž varoval, že Írán přiměje své nepřátele "litovat" toho, co udělal, a slíbil silnou reakci.

A ještě v pondělí vyzval muslimy po celém světě, aby podpořili Írán v boji, a vyzval vůdce zemí Perského zálivu, aby vysvětlili, proč nadále dovolují využití amerických základen na svém území k útokům na Írán.

Jeho smrt režim oslabí, ale zda přijde nějaká změna kurzu je otázkou. V praxi vidíme, že režim se na válečný střet připravoval velmi dlouho. Nashromáždil obrovské množství dronů a dalších zbraní, což mu dává dlouhodobou výhodu. Proti Američanům vede asymetrickou válku, čehož důkazem je blokace Hormuzského průlivu s nedozírnými ekonomickými dopady, útočí i na bohaté arabských monarchie v Perském zálivu.

Americký prezident Donald Trump si s tím zatím neví rady. Někteří experti vyslovili i mračnou prognózu, že především uskupení Íránských revolučních gard mohou působit i autonomně bez pokynů z centra. Válka tak může trvat ještě hodně dlouho.

Miloš Balabán, Právo