Apokalypsa horka

Z celé Evropy přicházejí kvůli vedrům poplašné zprávy. V Portugalsku naměřili nedaleko od Porta neuvěřitelných 47 stupňů Celsia. Zemědělci kvůli suchu zavádí nouzové plány na omezení zavlažování některých plodin a portugalský premiér António Costa varuje před extrémní možností vzniku požárů.

Sousední Španělsko je na tom podobně. Vysoké teploty a sucho ohrožují třetího největšího producenta zemědělských produktů v EU, což je velmi špatná zpráva v době, kdy ceny potravin letí strmě vzhůru. V obou zemích Pyrenejského poloostrova zároveň registrují více než tisícovku úmrtí z veder.

Ve Francii úřady situaci označily za "apokalypsu horka" a podle francouzského ministerstva vnitra bylo před lesními požáry evakuováno patnáct tisíc lidí.

Ohrožena je i Itálie. Kvůli nedostatku vody byl vyhlášen stav nouze v pěti italských regionech až do konce roku, ve stovce měst musí regulovat dodávky pitné vody. A největší italská řeka Pád má osmkrát méně vody než obvykle. Přitom je to zásobárna vody pro jeden z nejdůležitějších zemědělských regionů v Evropě. Podle úřadů je letos ohrožena až třetina produkce suchem.

A v "deštivé" Británii se dokonce sešel vládní výbor pro mimořádné situace Cobra v očekávání rekordně vysokých teplot - až 40 stupňů Celsia. Počítá se s kritickou situací na železnici, kvůli tomu, že horko poškodí koleje a naruší železniční dopravu.

Španělský premiér Pedro Sánchez celou situaci komentoval slovy, že "Změna klimatu evidentně zabíjí...zabíjí lidi, zabíjí náš ekosystém, biologickou rozmanitost." Někteří mohou jeho slova považovat za přílišný alarmismus, jenže v konfrontaci se stále častějšími dramatickými výkyvy počasí v posledních letech a stále hlubšími dopady rozsáhlého sucha to má racionální jádro.

Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, koordinátor projektu Intersucho mapujícího nasycenost půdy vodou nedávno v Právu konstatoval, že když si vezmeme v globálním kontextu oblasti nejvíce zasažené anomálií nedostatku vláhy, tak je to právě Evropa. A sucho samozřejmě páchá škody i u nás.

Evropská klimatická politika jejímž klíčovým cílem je omezování škodlivých emisí a bezemisní Evropa je ale nyní konfrontována s další zkouškou. Vedra totiž přichází ve chvíli značné energetické nejistoty - válka, sankce a manévr s odpoutáváním se od ruského plynu a ropy zvyšují ceny energií, jejíž spotřeba ovšem může raketově stoupat třeba zvýšeným používáním klimatizace. Otazník visí i nad tím, zda plyn z Ruska, za kterého se vyrábí i elektřina vůbec poteče.

Problém tak můžeme mít nejen v zimě, ale i v létě, kdy se mají o překot plnit plynové zásobníky napříč kontinentem. Nemohla by tak i vedra konečně pohnout Němce k tomu, aby nevypínali svoje zbývající jaderné elektrárny?

A extrémní teploty, které zažíváme nám opět připomínají reálnost kumulace krizí: války, covidu, extrémního počasí a deficitu energií. Hlavně stát by měl už preventivně počítat s krajními scénáři, jak takové kumulaci čelit. 

Miloš Balabán, Právo