Armáda potřebuje více peněz na výzkum a vývoj. Zdá se, že si to nová vláda uvědomuje

V programovém prohlášení nové vlády se v kapitole obranná politika uvádí, že bude klást důraz na budování připravené, technologicky vyspělé a profesionální Armády České republiky jako integrální součásti bezpečnostního systému, a to na principu výstavby celkových sil. Technologická vyspělost by se pak měla podpořit investicemi do obranného výzkumu a nových technologií, včetně vývoje autonomních systémů, pokročilé elektroniky a moderních zbraňových platforem a nezbytné související infrastruktury.

Zní to naprosto logicky a dlužno dodat, že se zde určitě otevírá okno příležitostí v době, kdy se investice do obrany stávají jednou z klíčových priorit Evropské unie a samozřejmě i Česka. Odráží se to i v navyšování obranného rozpočtu. Pokud ale chce resort obrany držet krok s nejvyspělejšími armádami, trendy obranného vývoje, obranným a bezpečnostním průmyslem a také se sektorem vědy a výzkumu v Česku je potřeba koncepčně nastartovat resortní výzkum a vývoj. A tady je určitě co dohánět.

Pohled do obranného rozpočtu totiž ukáže, že na výzkum a vývoj je alokována necelá půlmiliarda korun. V praxi to znamená, že nedosahujeme ani třetiny průměrné úrovně v rámci Severoatlantické aliance. Nemůže právě tento fakt obraně svazovat ruce třeba při spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti u nás?

Rozvoj umělé inteligence

Tady je možné třeba připomenout vpravdě husarský kousek, který se před časem povedl nyní nově zvolenému rektorovi ČVUT profesorovi Michalu Pěchoučkovi. Podařilo se mu díky jeho výzkumu a grantům z americké armády a letectva postavit na půdě naší největší technické univerzity špičkové centrum AI. A vedle něj působí i výzkumný ústav Office of Naval Research amerického námořnictva. Je to jeho jediná pobočka v zemi, která nemá moře.

Určitě přitom není vůbec pochyb, že právě rozvoj umělé inteligence může sehrávat zásadní význam v rozvoji obranných technologií. Vývoj zde pádí kupředu velmi rychle. Dobrou zprávou pro Česko je, že je zde velmi aktivní privátní sektor. Například v rámci CSG Aerospace spadající do průmyslově technologické skupiny CSG byla založena nová subdivize CSG AI, jejímž cílem je postupně sdružovat firmy a řešení, které využívají umělou inteligenci.

Nově se staly součástí subdivize dvě společnosti: Tendrio a JATISmro. První díky využití umělé inteligence výrazně zkracuje vyhodnocování tendrové dokumentace, druhá slouží jako nadstavba speciálních systémů pro plánování podnikových zdrojů, a významně zefektivňuje opravy letadel a dalších těžkých dopravních prostředků, jako jsou například lodě nebo vlaky.

Může to být přínosem i pro zefektivnění plánování a hospodaření resortu obrany. Právě toto se mu mnohdy nedaří. Vždyť pokud by třeba plánoval chytře a nevymýšlel neřešitelná zadání, nezkrachoval by už druhý tendr na pořízení vagonů pro přepravu těžkých armádních nákladů.

Krokem správným směrem je i užší spolupráce s Technologickou agenturou České republiky, pro kterou má být určeno 450 milionů korun z navýšeného obranného rozpočtu. Teď jde o to, aby i tyto prostředky efektivně posloužily pro realizaci projektů přispívajících deklarovanému cíli – vytvoření technologicky vyspělé armády.

Z definovaných priorit programového prohlášení vlády v oblasti obrany lze odvodit, že si nová vládní koalice uvědomuje důležitost podpory vědy, výzkumu a inovací v resortu obrany. Pro nového ministra obrany by to měla být jedna z priorit

Miloš Balabán, Lidové noviny