Armáda zbohatne. Vydělat na tom ale může celá republika

Čeští vojáci mají příští rok dostat skoro o třetinu více peněz než letos. Konkrétně 151 miliard korun. Země by tak konečně začala plnit svůj letitý závazek vůči Severoatlantické alianci – totiž slib, že na svou vlastní obranu bude vynakládat alespoň dvě procenta z toho, co každý rok vytvoří.

Jak ale zjistil tento deník, ze štědrého koláče by si rádi alespoň něco ukousli i další. Kupříkladu ministerstva dopravy a vnitra, která dostala zálusk na celkem sedm miliard. Může to na první pohled působit podezřele, těžko však jejich nároky zpochybňovat – obranyschopnost státu dnes opravdu není záležitostí jediného resortu.

Přesuny vojsk vyžadují kvalitní dálnice, silnice i železnice. A vzhledem k poloze Česka není ve hře jen pohyb zdejší armády, ale v případě potřeby i jednotek spojeneckých. Péče o dopravní infrastrukturu tak s bezpečnostní otázkou úzce souvisí. A připomeňme, co o stavu zdejších komunikací nedávno řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: "Je katastrofální".

Podobně lze nahlížet na také na záměry ministerstva vnitra. Hasičský záchranný sbor, jenž do gesce Rakušanova úřadu spadá, by například rád využil posílení obranného rozpočtu k nákupu vrtulníků, které by mohl využívat společně s armádou. Sotva přitom lze popřít, že vnější a vnitřní bezpečnosti se úzce prolínají: na Ukrajině teď můžeme sledovat takříkajíc v přímém přenosu, co všechno je třeba zajišťovat při záchranných pracích po ruských útocích. Nevyžaduje tedy žádnou zvláštní dávku fantazie začít nově chápat hasičské vrtulníky za jeden z významných prvků teritoriální obrany.

Je v našem nejvlastnějším zájmu, abychom se na bezpečnost země už konečně naučili pohlížet jako na komplexní záležitost. Napomoci by tomu vedle jiného mohly společné nákupy moderní techniky dvojího užití – takové jež je schopna aktivně sloužit kromě vojákům také policistům či záchranářům nejrůznějšího druhu. Zřízené nějakého národního úřadu pro vyzbrojování by v tomto ohledu mohlo sehrát pozitivní roli.

Že se o svůj díl pozornosti i finančních prostředků nyní hlásí také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, je pak zcela v řádu věci. Kyberprostor se už dávno stal další bojovou sférou, která má potenciál rozhodovat o výsledcích fyzických konfliktů.

Žijeme ve světě, který se nám překotně mění před očima a v němž ještě včera platná schémata rychle zastarávají. Pro obranu a způsob, jakým o ní přemýšlíme to platí dvojnásob.

Miloš Balabán, Právo