Babiš váhá, co říct na Ukrajinu

Premiér Andrej Babiš prohlásil, že Evropská unie musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, než je reparační půjčka jištěná zmrazenými ruskými aktivy nebo půjčka Unie, za kterou by ručily jednotlivé členské státy. Vytyčil tak českou pozici před jednáním Evropské rady ve čtvrtek. Petr Fiala označil Babišův postup za sobecký a ohrožující bezpečnost země.

Situace je ale složitější. Babiš si už v Bruselu "ohledal terén" setkáním s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Klíčové bylo jednání s belgickým premiérem Bartem De Weverem, silným odpůrcem reparační půjčky, který soudí, že ohrozí finanční stabilitu Belgie, ale i celé Evropy. Potvrdila to i Evropská centrální banka prohlášením, že zamýšlená "finančně-právní operace" může ohrozit i stabilitu eura. Odmítá jí už i Itálie, Maďarsko a Bulharsko, plán na využití ruských aktiv tak dostává trhliny.

V případě půjčky by Česko poskytlo záruku podle velikosti svého hrubého národního produktu, vyšlo by to na téměř 90 miliard korun. Brusel zdůvodňuje návrh "mimořádností situace": Ukrajině hrozí příští rok rozpočtový deficit ve výši 71,7 miliardy eur (1, 74 bilionu korun) a bez další finanční pomoci po zastavení podpory z USA by mohla přestat fungovat jako stát.

Letos v dubnu poznamenal známý komentátor listu The Financial Times Wolfgang Münchau, že EU není absolutně schopna financovat válku a "pokud někdo zoufale potřebuje dohodu k jejímu ukončení, je to právě ona".

Data už ukazují že evropská vojenská pomoc Ukrajině letos výrazně zpomalila a nedokázala nahradit prudký pokles americké podpory.

Existuje tedy nějaká možnost, jak se dostat z patové situace? Mohl by jím být americký návrh, aby zmražená ruská aktiva v objemu asi 200 miliard eur byla využita k ekonomické rekonstrukci Ukrajiny a obnovení ekonomické spolupráce s Ruskem, což by mohlo být součástí mírové dohody.

Pro klíčové evropské lídry je ale nepřijatelné, aby se ruská aktiva držená v Evropě stala předmětem nějakých americko-ruských byznysových dohod. Proto bylo rozhodnuto unijní kvalifikovanou většinou o zablokování aktiv na neurčito. Dá se to pochopit.

Není nicméně americký záměr jako určitý "krvavý kompromis" alternativou hrozící evropské nedohodě o podpoře Ukrajiny, která by mohla mít pro Unii těžké politické následky? A nemohl by s americkým návrhem hrát v Bruselu i český premiér?

Česko by se tím přihlásilo k nové americké bezpečnostní strategii definující klíčové zájmy vůči Evropě: má se zabránit eskalaci konfliktu, umožnit rekonstrukci Ukrajiny jako životaschopného státu, stabilizovat evropskou ekonomiku a obnovit strategickou stabilitu ve vztazích s Ruskem.

Miloš Balabán, Právo