Bleskový summit v Trumpově stínu
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyvinul nemalé úsilí, aby se alianční summit v Haagu přizpůsobil zvláštnímu způsobu vládnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. O něm se už mohli přesvědčit všichni američtí spojenci. Patří tam i občasná relativizace spojeneckých závazků i nepředvídatelná celní politika.
Program v Haagu se obešel bez dlouhého schůzování. Uzavřené jednání Severoatlantické rady, bylo "bleskovým summitem". Trvalo pouhé dvě hodiny, aby se udržela pozornost šéfa Bílého domu.
Trump ale dorazil do Haagu jako velký geopolitický hráč, který sehrál hlavní roli v zastavení střetu mezi Izraelem a Íránem, za což ho Rutte ještě před summitem obdivně pochválil. Zároveň si prezident mohl s uspokojením vyslechnout, že členové aliance jsou dle jeho přání připraveni investovat do své obrany pět procent HDP.
Přes vzletná slova o tom, že se jedná o historický moment pro alianci v době, kdy čelí bezprecedentním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, je to jen politická deklarace. Řada vlád nemá jasnou představu, kde na zvýšené výdaje vezme peníze, a kde bude muset v rozpočtech škrtat, aby se na požadované procenta dostaly.
Nejsilněji se ozval španělský premiér Pedro Sánchez: nechce kvůli tomu omezovat sociální výdaje. Nejen Španělsko si bude muset vybírat co se stane prioritou – zda zbrojení, zelená Evropa nebo sociální smír. Do roku 2035, kdy má být pět procent realitou vede složitá cesta. Může na ní docházet i ke změnám politických preferenci Evropanů ve prospěch sil skeptických k nadměrnému zbrojení, NATO a třeba i k Evropské unii.
Summit potvrdil, že Rusko Vladimíra Putina je dlouhodobou hrozbu euroatlantické bezpečnosti, jenže nepanuje jistota, jaký má k němu vlastně Trump vztah. Před týdnem na summitu G7 zazněla jeho výzva k opětovnému přijetí Ruska do "klubu".
Velmi stručné komuniké deklaruje vůli k pokračování podpory Ukrajině, nijak ale nezmiňuje možnost jejího budoucího členství v NATO, což lze vnímat jako ústupek Američanům.
Po summitu pak nastane chvíle pravdy: na podzim mají USA informovat spojence o výsledcích své globální bezpečnostní revize.
Jasné je, že americká vojenská přítomnost v Evropě se sníží a na stole se ocitne otázka jaké vojenské schopnosti budou muset země starého kontinentu nahradit, aby byla evropská obrana funkční. Jejich seznam není malý – od protivzdušné obrany, přes rozvědné nástroje až po strategickou přepravu.
Nezbude čas na přemítání o větší expanzi NATO do Indo-Pacifiku.
Evropa si musí být vědoma toho, že Trumpova strategie Amerika na prvním místě může znamenat, že budoucnost Severoatlantické aliance a role USA v ní zůstává nejistá.
Nejen Rutteho čekají těžké časy.
Miloš Balabán, Právo