Bouřící Izrael v ohrožení

Po čtvrtých parlamentních volbách v rozmezí dvou let se loni v prosinci vrátil k moci dlouholetý izraelský premiér Benjamin Netanjahu se svou stranou Likud. Jím vytvořená krajně pravicová vláda se rozhodla protlačit reformu, jež podřídí justici politické vůli. Jedná se o omezení pravomoci Nejvyššího soudu - parlamentní většina by mohla vetovat jakékoliv soudní veto zákona a vláda by získala kontrolu nad jmenováním soudců.

Netanjahu má na tom osobní zájem. Čelí několika obviněním z korupce a reforma mu může pomoci uniknout případnému stíhání a soudu. Navíc ultraortodoxní strany, o které opírá svoji vládu považují reformu soudnictví za prostředek k prosazení svého náboženského projektu – posílení tvrdé pravicové a neliberální agendy. Zajímavé je je, že někteří izraelští činitelé podle listu Washington Post konzultovali reformu soudnictví v Polsku.

Většina izraelských občanů se ovšem proti vládním plánům postavila. Proti soudní reformě se mohutně protestuje. Zapojili se i příslušníci izraelské armády, záložníci bojkotovali i výcvik, což je něco nevídaného.

Ministr obrany Galant, člen Likudu, prohlásil, že reforma "představuje jasnou, bezprostřední a hmatatelnou hrozbu pro bezpečnost státu" s tím, že "v zájmu našich synů a dcer by měl být legislativní proces zastaven." Netanjahu ho vzápětí odvolal za ztrátu důvěry.

Do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst následně v neděli vyšlo 600 tisíc protestujících – jedná se o největší protest v historii Izraele.

Premiér nakonec v pondělí oznámil odklad kontroverzní reformy o několik týdnů. Je otázkou, zda to situaci zklidní. Podle názoru bývalého šéfa Netanjahuova štábu Aviva Bushinského už nad ní premiér ztratil kontrolu. Hrozivě vyznívá výzva šéfa strany Židovská síla, ministra národní bezpečnosti Ben Gvira a šéfa strany Náboženský sionismus, ministra financí Smotriče aby jejich stoupenci "více nemlčeli". Yofi Tirosh, proděkan právnické fakulty univerzity v Tel Avivu soudí, že masové protesty s účastí sekulárních Izraelců jsou i odrazem hluboké ideologické propasti v zemi. Soudní reforma totiž narušuje křehkou rovnováhu mezi hlavním proudem Izraele a ortodoxními občany, kteří pochopili, že jsou závislí na liberální, prosperující společnosti se silnou armádou.

Podle Washington Post, který cituje analytiky izraelské levice situaci komplikuje i to, že miliony Palestinců žijí v bezprávném postavení de facto pod izraelskou vojenskou kontrolou. To samozřejmě zpochybňuje úroveň izraelské demokracie k čemuž přispělo i vyjádření Smotriče, že nic takového jako palestinský národ neexistuje. Přilil olej do ohně.

Zřejmě nyní vyvřely na povrch všechny protiklady a kontroverze existující v tamní společnosti. Izrael se tak možná nachází v kritickém bodu své existence. A Česko jako blízký spojenec Izraele musí s napětím sledovat jaký bude další osud jediné blízkovýchodní demokracie. Její případný kolaps by měl dalekosáhlé následky.

Miloš Balabán, Právo