Bruselská slabost a osa V4-1

Summit EU v závěru minulého týdne oslabil šéfku Komise i německého kancléře a založil vznik nové osy Budapešť – Bratislava - Praha

Po patnáctihodinovém jednání evropských lídrů oznámil v pátek nad ránem předseda Evropské rady António Costa, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, (zhruba 2,2 bilionu korun) ale "ze svého." Ručit za ní bude 24 členských zemí, Česko, Slovensko a Maďarsko to odmítly. Plán na reparační půjčku jištěnou zmrazenými ruskými aktivy spadl pod stůl, což je politický úder pro dva její největší podporovatele – předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a německého kancléře Friedricha Merze.

Celý nepovedený příběh přitom začal před dvěma měsíci přiznáním dánské premiérky Mette Frederiksenová, že kromě využití zmrazených ruských aktiv neexistují žádné jiné způsoby, jak financovat Ukrajinu v podmínkách pokračující války. Vzápětí se z toho stal politický střet.

Leyenová a Merz se snažili přesvědčit ostatní evropské lídry, že je to legitimní cesta. Na zadní se ovšem postavil především belgický premiér Bart de Wever, který se obával rizik, jež by z navrhovaného řešení plynuly pro Belgii. Ta spravuje ruská aktiva v objemu asi 185 miliard eur v bruselském depozitáři cenných papírů Euroclear. Jeho šéfka Valerie Urbainová varovala před odvetnými kroky Moskvy, pokud bude reparační schůzka schválena. Podle ní hrozila konfiskace 200 miliard eur západního majetku drženého v Rusku. A jistě i znevěrohodnění Euroclearu jako solidního správce nemalých aktiv od řady nezápadních aktérů, třeba Číny nebo bohatých arabských monarchií.

Rizika ovšem zvažovaly i silné ekonomiky uskupení G7. Japonsko s třiceti miliardami ruských aktiv odmítlo volit evropskou cestu. Stejný postup zvolily britské banky, ve kterých se nachází osm miliard "ruských" liber. I Francie odmítla sáhnout na 18 miliard eur zmrazených v jejích komerčních bankách. Jak pak mohl francouzský prezident Emmanuel Macron horovat v Bruselu za reparační půjčku?

A své si řekli i Američané. Vyzvali několik evropských zemí, aby zablokovaly přidělení reparační půjčky Ukrajině na úkor zmrazených ruských aktiv, protože jsou nezbytné k dosažení míru, ne k pokračování války na Ukrajině. Výsledek bruselského maratonu tudíž není oslnivý. Evropa teď jen pomůže udržet se Ukrajině nad vodou bez strategie, co dál. Navíc se stále více obnažuje rozdíl v podpoře jednotlivých evropských zemí. Sever Evropy jí navyšuje, jih naopak s pomocí ochabuje, což už vyvolává uvnitř Unie animozity.

Nově se k tomu přidává vznik osy Budapešť- Bratislava - Praha, jakési V4-1, která zřejmě vznikla právě díky summitu. Podle dvou nejmenovaných diplomatů klíčový moment nočního bruselského maratonu nastal v momentu, kdy se Macron obrátil na maďarského premiéra Viktora Orbána s prosbou, aby neblokoval schválení společného dluhu. Ten vzápětí koordinoval své kroky s naším premiérem Andrejem Babišem i slovenským premiérem Robertem Ficem a výsledkem byl jejich souhlas podmíněný tím, že žádná z těchto tří zemí se nebude na úhradě dluhu podílet.

A lze vyloučit, že se k nim časem nakonec nepřidají i další země, zvláště pak ty, které trápí vysoké zadlužení? Třeba i po možném nástupu více euroskeptických vlád podporovaných Washingtonem. Kyjev se tak po výpadku americké pomoci nemůže moc spoléhat ani na evropský týl.  

Miloš Balabán, MF Dnes