Celní dohoda může ovlivnit i válku na Ukrajině

Obchodní válka se Spojenými státy prvního srpna kvůli třicetiprocentnímu clu na evropské zboží nevypukne. Americký prezident Donald Trump donutil eskalační rétorikou v posledních týdnech Brusel ke kompromisu, který byl stvrzen v západním Skotsku, kde se šéf Bílého domu sešel ve vlastním resortu Turnberry mezi golfovými utkáními s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Cla nakonec budou "jen" patnáctiprocentní. Daň za kompromis není malá:

unie souhlasí s nákupem energií v USA – hlavně ropy a plynu za 750 miliard dolarů (v přepočtu za skoro 16 biliónů Kč) - a s investicemi vyššími o 600 miliard dolarů, čili 12,5 bilionu Kč do amerického vojenského vybavení. Evropská ekonomika se stává více závislá na té americké, což opět odsunuje perspektivu dosažení evropské strategické autonomie.

Celní dohoda může mít také vliv na konflikt na Ukrajině. Třeba tím, že dále sníží ruské příjmy z prodeje ropy a plynu do Evropy. Závazek kupovat americký zkapalněný plyn by měl podle Leyenové pomoci odříznout Evropu od toho ruského, který do Evropy putuje "zadními vrátky".

Taková omezení mohou pro Rusko znamenat výpadek příjmů, které mohou sloužit i k financování válečných operací. Ačkoliv prominentní ruský válečný "jestřáb" Dmitrij Medveděv k tomu poznamenal, že zřeknutí se ruských dodávek energií je pro Trumpa "hlavně byznysem".

Klíčová je ovšem pozice Číny. Ustoupí americkému tlaku na uvalení stoprocentního cla, pokud bude odebírat ruské suroviny? Ten se teď zvýšil po pondělním Trumpově rozhodnutí zkrátit původně padesátidenní ultimátum na 10-12 dní, tedy do příštího týdne.

Může to souviset s americko-čínským jednáním o nové obchodní dohodě, která probíhají ve Stockholmu. Takový nátlak ale Čína těžko akceptuje. I Trump musí tušit, že další clo by mohlo spustit globální obchodní válku s nepředvídatelnými dopady.

Ovšem také Evropa je teď nucena kalkulovat s dopady zvýšených cel na svoji ekonomickou kondici. Podle prognóz celosvětově respektovaného Kielského institutu světové ekonomiky uzavřenou dohodou nejvíc utrpí nejsilnější evropské hospodářství – Německo. Experti spočítali, že může dojít k poklesu německé výroby automobilů o patnáct a v celé Evropě o jedenáct procent. Přičemž hrozí, že se evropská ekonomika bude muset vyrovnávat se zvýšenými platbami za americkou ropu a plyn.

Nemohou pak tyto "vícenáklady" negativně ovlivnit ochotu a schopnost poskytovat další ekonomickou a vojenskou pomoc Ukrajině? Zvlášť, když Trump zavedl nový byznysový model, kdy Evropané musí kupovat pro Ukrajinu americké zbraně. Nedá se vyloučit, že v řadě členských zemí EU včetně Německa to vyvolá vnitropolitické tenze. Nová celní dohoda tak může ovlivnit nejen průběh války, ale i další evropský vývoj.

Miloš Balabán, Právo