Celní dohoda s USA je pro Evropu potupným políčkem

Skotský golfový resort Turnberry byl v neděli středobodem evropské politiky. Mezi golfovými údery si zde udělal Donald Trump čas na jednání s Ursulou von der Leyenovou o výši cel v transatlantickém obchodu. Nepostrádalo to půvab: hlava unijní exekutivy se kvůli největší dohodě EU od brexitu musela vydat do Británie, která Evropskou unii opustila. Možná právě o to Trumpovi šlo…

EU a USA tak nezahájí obchodní válku, která by nastala po uvalení amerických cel 30 % na evropskou produkci. Sazba na dovoz z EU by měla činit 15 %, stejná sazba se vztahuje na automobily. Cla na hliník a ocel zůstanou na 50 %. Daň za kompromis není malá: závazky k nákupu amerického plynu, ropy, jaderných materiálů a vojenského vybavení, stejně jako investic v USA dosahují více než bilionu eur. Ale existují pochybnosti, zda je takový závazek splnitelný.

Unie nemá důvod k oslavám. Třeba pro evropské automobilky se cla zvýší šestinásobně ve srovnání s dobou před zahájením Trumpova celního tažení. Clo 15 % na léčiva též není kdovíjaká výhra. Z Evropy se už ozývají skeptické hlasy. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad řekl, že dohoda není vyvážená a stabilita, kterou přinesla, je dočasná. Vlivný německý průmyslový svaz BDI označil dohodu za "nedostatečný kompromis", který vysílá "katastrofální signál".

Nebyla EU při jednání s Američany až příliš zdrženlivá? Na Trumpovu eskalační taktiku nereagovala, s oznamováním o zavádění potenciálních odvetných celních opatření otálela. Na druhou stranu – Evropská komise měla svázané ruce. Německý kancléř Friedrich Merz se snažil vést s Trumpem paralelní jednání, aby ušetřil německou ekonomiku celního konfliktu. A dokonce i hrdá Francie, která byla pro tvrdší přístup vůči Americe, sklapla podpatky, když Trump pohrozil cly na šampaňské ve výši 200 %. Roli mohlo hrát i vědomí bezpečnostní závislosti Evropy na USA.

Nad dohodou se pak vznáší ještě otázka, zda si jí mohou být Evropané jisti. Varovat může třeba osud dohody o zóně volného obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, která byla uzavřena za prvního Trumpova prezidentství, teď ji ale zrušil. Nebude nejistota ohledně amerických cel přetrvávat, dokud bude prezidentem? S ohledem na Trumpovu nepředvídatelnost to Evropa musí vzít v potaz.

Miloš Balabán, MF Dnes