České tchajwanské zmatení

Vypadá to jakoby se Tchaj-wan stal v posledních dnech jedním ze středobodů české zahraniční politiky. Navštívila ho s velkou delegací a pompou předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která pokračuje v parlamentní diplomacii zahájené jejím senátním kolegou Milošem Vystrčilem (ODS).

Až se ale v Praze sejde koordinační schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice mohla by diskutovat o hodnocení české tchajwanské politiky se kterou přišel v pondělním Právu sinolog Rudolf Fürst.

"Jaké má ČR důvody pro nadstandardní vztahy zrovna s Tchaj-wanem, když na Dálném východě neleží těžiště naší zahraniční politiky? České debaty o formuli "jedné Číny" nemají v mezinárodní politické i akademické tradici relevantní kapacitu a návaznost, veřejnost a většina politických elit se v čínsko-tchajwanských reáliích neorientuje, vnímá je ideologicky a emotivně: komunistický obr uzurpuje malého demokratického šikulu se kterým se identifikuje", napsal Fürst.

Navíc se projevuje jisté zmatení. Prezident Petr Pavel přijal po svém zvolení telefonát od tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen. Nyní na besedě se studenty frýdecko-místeckého gymnázia prohlásil, že návštěvu Tchaj-wanu neplánuje, neboť by to znamenalo ohrožení obchodních vztahů s Čínou a zájmů českých firem. A dodal, že možná podpora Tchaj-wanu bude časem znamenat embargo Číny na české zboží.

"Takové riziko hrozí. Všichni naši politici se ale drží politiky jedné Číny. Nikdo z nich nezpochybňuje územní celistvost Číny", podotkl. V případě parlamentní tchajwanské diplomacie to ovšem vypadá, že se de iure uznává, de facto ale nikoliv.

Nemělo by nám uniknout, že zrovna v době návštěvy předsedkyně Sněmovny na Tchaj-wanu zamířil do Číny bývalý tchajwanský prezident v letech 2008- 2016 a předseda dnes opoziční Národní strany Kuomintang Ma Jing-ťiou. Je prvním z tchajwanských prezidentů, který navštěvuje Čínu od doby, kdy poražená vláda Kuomintangu uprchla v roce 1949 na Tchaj-wan na konci občanské války. Jedná se samozřejmě o návštěvu neoficiální, nicméně plnou symboliky.

Podle agentury Reuters už při návštěvě Nankingu Ma prohlásil, že "lidé na obou stranách průlivu jsou Číňané" a že "upřímně doufáme, že obě strany budou spolupracovat, aby usilovaly o mír, vyhnuly se válce a usilovaly o oživení Číny." Jsou to dost jasné signály k tomu, aby se předešlo vzniku "asijské Ukrajiny", tedy konfliktu o Tchaj-wan s nedozírnými globálními následky.

V Praze bychom měli vědět, že spíše konfrontační přístup k Číně současné vládnoucí strany DPP prezidentky Cchaj Tchajwancům nemusí vyhovovat, což ukázala její vážná porážka v lokálních volbách na podzim. Počátkem příštího roku se konají prezidentské a parlamentní volby a pokud v nich Kuomintang uspěje, tchajwanská politika vůči Číně se nepochybně změní.

Chtělo by to v naší politice vůči významné části Dálného východu méně okázalých gest a více pragmatismu, založeného na znalosti politických reálií. V opačném případě se asi nevyhneme rozčarování a hlavně vážným chybám s negativními dopady pro českou zahraniční politiku i obchod. 

Miloš Balabán, Právo