Čínská partie

11.03.2022

Výsledkem úterní videokonference francouzského prezidenta Macrona, německého kancléře Scholze a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla shoda na koordinaci snah o ukončení konfliktu na Ukrajině. Následovala poté co čínský ministr zahraničí Wang I oznámil na tiskové konferenci v průběhu zasedání čínského parlamentu, že Čína je ochotna sehrát roli prostředníka.

Je to reálné? Ještě před měsícem deklarovali prezidenti Si Ťin-pching a Vladimír Putin, že se Čína a Rusko budou navzájem podporovat v hájení svých klíčových zájmů a že prohloubí své strategické vztahy. Podporu si vyjádřily ve sporech, které mají s USA a dalšími západními zeměmi, jak v Evropě, tak v Asii. Odsoudily další rozšíření NATO. Takové formulace byly považovány za další upevnění osy Peking-Moskva, jako protiváhy Spojených států a jejich evropských spojenců.

Jenže Čína je též významným obchodním partnerem Ukrajiny. Objem vzájemného obchodu v roce 2020 přesáhl 15 miliard dolarů. Ukrajina je i čínskou bránou do Evropy v projektu Pás a stezka. V lednu poslal čínský prezident ukrajinskému prezidentovi Zelenskému pozdravný dopis ke 30. výročí navázání diplomatických styků, kde podtrhl velkou dynamiku rozvoje vzájemných vztahů.

Ruská invaze Pekingu úplně nevyhovuje a je i v jeho zájmu, aby se našlo nějaké východisko z válečného konfliktu. Americký ekonom Stephen Roach napsal, že Si má ze všech světových vůdců největší páky na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou s tím, že by měl Putinovi poslat důrazný vzkaz, že invaze porušuje linii Číny ohledně respektování územní suverenity.

Čína ale manévruje. Na jedné straně skutečně vyjádřila respekt k suverenitě Ukrajiny. Na straně druhé odmítá označit ruský postup na Ukrajině za invazi a odsuzuje protiruské sankce, které prezident Si označil za novou zátěž pro již tak oslabenou světovou ekonomiku. Chce pokračovat v obchodní spolupráci jak s Ruskem, stejně jako s EU a USA.

Zároveň se nevzdává strategického bezpečnostního a ekonomického partnerství s Ruskem. Wang I řekl, že spojenectví Číny a Ruska je jedním z nejdůležitějších na světě a že Peking a Moskva jsou společně proti pokusům oživit myšlenku studené války.

Začátkem února Čína uzavřela s Ruskem smlouvy o dodávkách ropy a plynu za téměř 118 miliard dolarů. Podle agentury Bloomberg zvažuje nákup nebo navýšení podílů v ruských firmách, jako je plynárenský gigant Gazprom a výrobce hliníku Rusal.

Je samozřejmě otázkou kam až může čínská ekonomická podpora Rusku dojít. Jistě bude zvažovat, kde by se kvůli ní mohla dostat pod sankční tlak Západu. Nepochybně ale v krizi testuje potenciál svých soupeřů.

Čína je teď ve výhodné pozici aktéra, který má potenciál komunikovat se všemi stranami dosud nejhlubší krize od konce studené války a Evropa si je toho vědoma. Že z toho může do budoucna těžit je nabíledni. Válka tak přináší další posun v globální politice.

Miloš Balabán, Právo