Další africké drama

V Nigeru byl svržen demokraticky zvolený prezident Mohamed Bazoum. Puč vedl velitel prezidentské stráže Omare Tchiani. Zdůvodnil ho obavou z rozšíření islamistických sil ze sousední Burkiny Faso. Civilní prezident prý není kompetentní k řešení tohoto problému.

Bazoum ale na půdě OSN minulý rok popsal situaci země realisticky: je zbídačená klimatickými změnami a stojí na prahu bezpečnostní krize přesahující její hranice. Sousedí se zhroucenou Libyí, která je v područí nadnárodního organizovaného zločinu a semeništěm nezákonného obchodu se zbraněmi, drogami a migranty (nelze nedodat, že je to výsledek svržení Muammara Kaddáfího francouzsko-britskou intervencí v roce 2011). A to vše slouží jako zdroj islamistické militantnosti, která se rozpíná po celém Sahelu.

Přináší to nespokojenost obyvatel vedoucí k tomu, že se moci chopily vojenské junty. Převrat v Nigeru je už osmý v západní a střední Africe od roku 2020. Francie a armády dalších evropských zemí působících v regionu ztratily kontrolu nad situací. Využili toho ruští wagnerovci, kteří Mali nabídli pomoc v boji proti islamistickým teroristickým uskupením, totéž se pak stalo i v Burkině Faso.

Jak řekl v pondělním Právu generál Radek Hasala, bývalý velitel mise EUTM v Mali, kde působili i naši vojáci, maliská armáda si sice vážila evropské podpory k vybudování armády, vedle toho ale považovala za možné s wagnerovci spolupracovat. Mise se tudíž musela stáhnout.

A francouzští vojáci se též stáhli do Nigeru, poslední prozápadní země v regionu. Je zde ještě americká vojenská základna určená ke kontrole situace nad Sahelem a severní Afrikou. Niger je přitom sedmým největším producentem uranu na světě a zajišťuje 15-30 procent francouzské spotřeby, v případě celé EU je to dvacet procent. Vojenská junta ale rozhodla vývoz do Francie pozastavit.

Situace začíná být kritická. Wagnerovci opět nastupují, o čemž svědčí i to, jak jásající zastánci puče mávali v hlavním městě Niamey ruskými vlajkami. Jevgenij Prigožin na síti Telegram uvedl, že "Niger získává nezávislost a zbavuje se kolonizátorů".

Členové regionálního bloku Hospodářské společenství západoafrických států v neděli pohrozily pučistům vojenskou intervencí, pokud se svržený prezident nevrátí k moci do 6.srpna. Vojenské režimy v Mali a v Burkině Faso vzápětí oznámily, že budou intervenci považovat za vyhlášení války proti nim.

Reakce Francie a USA jsou zatím obezřetnější, neboť podle Washington Post nechtějí dále rozdmýchávat protizápadní cítění. Jenže bývalý náčelník štábu zvláštního vyslance pro Súdán Cameron Hudson, poznamenal ve Wall Street Journal, že puč v Nigeru je obrovskou ranou pro USA, neboť Niger míří pryč ze západního tábora.

Na východě Evropy USA a Evropa zadržuje Rusko, nicméně se zdá, že v Sahelu začíná mít Rusko navrch. Když k tomu připočteme, že se Sahel stává globálním epicentrem terorismu a sílícím migračním nástupištěm do Evropy Brusel by měl rychle zbystřit. Má ale síly, jak čelit další krizi?

Miloš Balabán, Právo