Další migrační závar

Střední Evropa dál hledí s obavami na Ukrajinu. Země se potýká po ruských útocích na energetickou infrastrukturu s chronickým nedostatkem energie, což způsobuje potíže i při zajišťování zásobování potravinami a vodou. Kyjevu hrozí blackout. V tamních médiích se objevila zpráva, že možná evakuace tří milionů lidí z města by mohla spustit další uprchlickou vlnu do Evropy. Složitá situace je i v dalších regionech.

Polský premiér Morawiecki prohlásil, že se Polsko připravuje na různé scénáře. Krizový má i Slovensko: počítá se 700 tisíci uprchlíky jen na vlastním území.

Varovný prst zvedá i Německo. Analytici předvídají, že imigrace do Německa překročí úroveň krizového roku 2015. Poslankyně Spolkového sněmu a komisařka pro migraci, uprchlíky a integraci Rim Alabali-Radovanová taktéž očekává nový proud ukrajinských uprchlíků, který se ale v prvé řadě dotkne Polska a Česka.

Zároveň ve střední Evropě houstne situace se syrskou uprchlickou vlnou. Uprchlíků přibývá. Česko a Rakousku proto kontrolují hranici se Slovenskem. Způsobuje to závar v česko-slovenských vztazích, řeší to i premiéři Fiala a Heger. Jakákoliv dílčí opatření, např. v podobě vracení syrských uprchlíků na Slovensko, jsou ale jen vytloukání klínu klínem.

Klíčová je, že k takto vyhrocené situaci dochází uvnitř Schengenského prostoru, neboť selhává vnější schengenské hranice. Volání premiéra po větším zapojení EU proto má logiku. Jenže akceschopnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) je zjevně limitovaná. Přitom se o jejím posilování mluví už léta.

Letmý pohled na jih Evropy nás ale přesvědčuje, že problémy s uprchlíky eskalují i tam. Nová italská vláda odmítá přijmout migranty zachycené ve Středozemním moři loděmi nevládních organizací pod francouzskou německou a norskou vlajkou a žádá, aby si je tyto tři země převzaly. Mezi Itálií a Francií už kvůli tomu vypukl diplomatický konflikt.

A další olej do ohně ještě přilil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Vytkl Evropě nerovný přístup k uprchlíkům a řekl, že země EU si navzájem konkurují v odmítání přijímání skupin migrantů ve Středozemním moři, zatímco velkoryse přijímají uprchlíky ukrajinské.

Ještě dále šla Agnes Callamardová, generální tajemnice Amnesty International, když kritizovala evropské údajné diskriminační zacházení s neukrajinskými uprchlíky. A v tureckém tisku se objevila i obvinění z dvojího evropského metru vůči muslimům a nemuslimům. Nebudou leckde v Evropě tyto názory přijímány?

Člověk si přitom vybaví Huntingtonův Střet civilizací. Evropa je možná uvnitř jeho epicentra. Jenže si s tím zatím neví rady. Migrace prohlubuje třecí plochy v evropské politice. Za války a v době ekonomické i energetické krize je to třaskavá směs.

Miloš Balabán, Právo