Další tikající bomba

Svět sleduje válečné drama v Súdánu, rozlohou třetí největší africké zemi se 46 miliony obyvatel. Před čtyřmi lety armáda s podporou polovojenských jednotek rychlé podpory (RSF) svrhla diktátora Omara al-Bašíra, podporovatele islamistického terorismu. Nepodařilo se ovšem dotáhnout zamýšlený přechod od vojenské k civilní moci a mezi armádou a RSF vypukl krvavý střet o kontrolu nad zemí.

Armáda pod vedením Abdel Fattaha al-Burhana disponuje více než sto tisíci příslušníky v pozemních, námořních i leteckých silách. RSF, kterým velí Mohamed Hamdan Dagalo jich pak má čtyřicet tisíc, jež jsou vyzbrojeni obrněnci a dělostřelectvem.

Podobně jako v jemenské občanské válce má i konflikt v Súdánu v pozadí vnější aktéry, kteří mají zálusk na strategicky důležité území ležící na spojnici mezi severní a subsaharskou Afrikou a přiléhající k Rudému moři, což je důležitá námořní trasa mezi Asií a Evropou a je bohaté na nerostné suroviny.

Sousední Egypt podporuje Burhanovu armádu, Spojené arabské emiráty mají napojení na RSF, které emirátům pomáhaly i v Jemenu. V Dubaji také šéf RSF provozuje obchodní dům prodávající súdánské zlato.

Vliv emirátů se snaží vyvažovat Katar, Saudská Arábie a Turecko, svoje zájmy zde má Čína i Rusko, které plánovalo vybudovat na pobřeží Rudého moře na základě smlouvy se Súdánem z roku 2020 zásobovací základnu pro své vojenské námořnictvo. Stejně jako v dalších afrických státech se i v Súdánu objevují ruští "wagnerovci" Jevgenije Prigožina, podle americké televizní stanice CNN mají operovat na straně RSF.

Súdánský analytik Magdi el-Gizouli z Rift Valley Institute situaci trefně shrnul v New York Times slovy, že v zemi se protíná příliš mnoho konkurenčních zájmů a příliš mnoho nároků.

Vážným rizikem je, že se konflikt může přelít i do sousedních zemí, které také trpí nestabilitou – Etiopie, Čadu a Jižního Súdánu. Zemi hrozí humanitární katastrofa, neboť už před vypuknutím bojů čelila hrozbě hladomoru. Tisíce lidí se vydali na pochod přes vyprahlou hranici s Čadem. Představitelé OSN tam očekávají v nadcházejících dnech asi sto tisíc uprchlíků. Řada expertů soudí, že konflikt bude dlouhý.

Evropa a USA zřejmě nebudou mít dost sil ani zájmu vstupovat do řešení dalšího konfliktu na "globální periférii". Mají plné ruce práce s ruskou invazí na Ukrajině. Američané se též primárně věnují dění ve východní Asii a soupeření s Čínou v souvislosti s Tchaj-wanem.

"Zapomenutá válka" by ale mohla opět posílit tikající africkou migrační bombu, která může brzy explodovat s negativními dopady především na Evropu. 

Miloš Balabán, Právo