Dnešní svět: všichni prohrávají?

Předehrou šedesáté Mnichovské bezpečnostní konference, která proběhla o víkendu v bavorské metropoli za účasti špiček mezinárodní politiky byla pesimistická bezpečnostní zpráva s výmluvným názvem Všichni prohrávají?

Uvádí se v ní, že současný světový řád není schopen řešit krize. Válka Ruska proti Ukrajině, rostoucí napětí v Indo-Pacifiku, nebezpečný vývoj na Blízkém východě po útoku teroristů Hamásu na Izrael, nestabilita v africkém Sahelu, hrozba masové migrace, negativních změn klimatu i kybernetických útoků jsou podhoubím velké bezpečnostní nestability. Klesá míra spolupráce mezi státy a regiony, zvyšuje se míra rivality, což brání úsilí o společné řešení problémů. "Existuje reálné riziko začarovaného kruhu, kdy je více zemí vtaženo do situace, kdy všichni prohrávají a nejde o to, kdo z toho má největší prospěch, ale pouze o to, kdo ztratí nejméně", konstatuje závěr zprávy.

Co tedy plyne z Mnichova pro Evropu? Závislost na vývoji vztahů mezi USA a Čínou, oba ministři zahraničí se zde opět setkali. Hlavní poselství z Pekingu je jasné: Čína se nevzdá spolupráce s Ruskem a chce zároveň spolupracovat i s USA.

Pro Evropu je nyní klíčovou otázkou budoucnost vztahů s Washingtonem. Američtí představitelé vždy jezdili do Mnichova s poselstvím, že na Ameriku se mohou Evropané vždy spolehnout. Letos je ale musela viceprezidentka Kamala Harrisová ubezpečovat, že pochybnosti o budoucím zapojení USA do světového dění nejsou na místě, i když závazky vůči NATO zpochybnil Donald Trump.

Jenže Evropané nemohou pominout, že USA kvůli vnitřním rozbrojům už couvají z podpory Ukrajiny - americký Kongres pro ni neschválil za posledních 14 měsíců ani dolar. Washington Post v první den konference konstatoval, že tým Bidena by měl být ke spojencům upřímnější: pomoc Ukrajině nepřijde brzy a třeba nepřijde vůbec, Trump může vyhrát a stáhnout USA z NATO.

O budoucnosti bez americké pomoci zjevně uvažuje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v Mnichově prohlásil, že možná v Evropě nastávají časy, kdy spuštění článku 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné pomoci při napadení nepřítelem nebude otázkou pro Washington, ale pro evropská hlavní města.

Není taková úvaha i odrazem jeho jednání v Berlíně a Paříži, kde podepsal smlouvy o bezpečnostní spolupráci? Asi nikoliv náhodou vyzval německý kancléř Olaf Scholz evropské země, aby jejich roční vojenská pomoc Ukrajině dosáhla stejné výše jako je ta z USA.

Mnichov tak naznačil, že vplouváme do hodně bouřlivých vod. Ostatně generální tajemník OSN António Guterres v Mnichově varoval, že i éra studené války byla v některých ohledech méně nebezpečná.

Miloš Balabán, Právo