Druhá fronta
Evropa hledí s obavami na další vývoj války na Ukrajině, kde se zřejmě schyluje k velké bitvě o Donbas. Válka zatím dramaticky mění bezpečnostní a ekonomickou situaci i v globálním měřítku.A aby toho nebylo málo na západě Evropy se objevila druhá fronta obav před druhým kolem francouzských prezidentských voleb. Stačí se podívat na komentáře evropských médií: volba před kterou francouzští občané stojí se považuje za zásadní, protože případné vítězství Marine Le Penové by mohlo být pro Francii katastrofální, uvrhlo by EU do chaosu a poškodilo evropský demokratický řád, což je v situaci, kdy se válčí na východě Evropy hodně rizikové.
Průzkumy skutečně naznačují velmi těsný výsledek. Macron v nich sice vede, ale odstup od Le Penové má být mnohem menší, než tomu bylo při prezidentské volbě před pěti lety. Překvapení se tak nevylučuje. Nervozita musí panovat jak v sídle EU, tak i NATO.
Italský deník La Repubblica napsal, že propast mezi Macronem a Le Penovou je příliš malá na to, abychom mohli říci co se stane. Je možné, že krajní pravice zahájí ofenzívu, která sebere populistické hlasy z opozičního tábora, a nakonec osloví i ty, kteří nechtěli hlasovat, nicméně se rozhodnou potrestat prezidenta za jeho politiku. Bylo by to francouzské opakování brexitu z roku 2016 a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách ve stejném roce.
Příliš optimisticky už nevypadá ani pohled na výsledky prvního kola voleb. Kandidáti krajní pravice a krajní levice získaly přes padesát procent hlasů. Tradiční levice a pravice paběrkují, a i kdyby Macron vyhrál je jasné, že se francouzská vnitřní politika dále radikalizuje, což se odrazí v brzkých parlamentních volbách.
Fareed Zakaria napsal ve Washington Post, že myšlenky pravicových populistů oslovují pouze část voličů, zejména ty, kteří jsou starší, více venkovští a méně vzdělaní.
Jenže nyní je jasné, že těch voličů je dost a také zapálených na to, aby vyhráli volby - na obou stranách Atlantiku. Asi naráží na situaci ve Spojených státech, kde jeden průzkum veřejného mínění z konce minulého roku ukázal, že 64 procent Američanů má obavy, že se demokracie nachází v krizi a může utrpět neúspěch.
Kde tedy dělá liberální demokracie chybu? Na tuto otázku zatím politici demokratických stran nejsou schopni a možná ani ochotni příliš jasně odpovědět.
Bez toho ale budeme zažívat obavy a šoky z nenadálého vývoje i nadále. Ironií dějin by bylo, že ve chvíli, kdy se Západ kvůli Ukrajině více sjednotil by po případné porážce Macrona musel řešit svoje oslabení.
Miloš Balabán, Právo