Dvě procenta na obranu jsou závazkem i před občany

Sněmovna v pátek odhlasovala zákon, podle kterého bude muset jít každý rok na armádu dvě procenta HDP. Pro zákon hlasovali poslanci vládní pětikoalice i poslanci ANO. Jedná se o jedno z málo témat, kde na pozadí neshod o způsobu vládnutí v době ekonomické krize panuje konsensus.

Armáda příští rok dostane 150 miliard korun a rozpočet se jí zvedne o 40 miliard. Zdůrazňovalo se, že Česko tak plní svůj závazek vůči NATO. Je to ale zároveň i závazek resortu obrany vůči občanům, že bude schopen nemalé prostředky efektivně využít. To platí dvojnásob v době rostoucího deficitu veřejných financí a sociálních a ekonomických problémů s tím spojených.

Dvě procenta přitom nemohou být univerzálním lékem na dlouhodobé problémy resortu obrany v nákupech zbraní a vojenského materiálu. Achillovou patou je zvládání obřích vojenských zakázek. Aktuálně se jedná o pořízení 210 bojových vozidel pěchoty CV90 za 52 miliard korun od švédského výrobce BAE Systems. Smlouva má být předložena ke schválení vládě do léta. Má to háček: Švédové asi nejsou schopni cenu dodržet, a tak se bude muset škrtat ve vybavení obrněnců za sedm miliard. Mlčení panuje kolem závazku na čtyřicetiprocentní zapojení českého průmyslu do zakázky.

Pokud obrana ustoupí bude to znamenat prohru i pro českého daňového poplatníka. I když ruku na srdce: nemohlo být ministryni obrany v současných ekonomických reáliích jasné, že cena 52 miliard korun je dumpingová?

S rozmyslem je nutné přistupovat k záměru pořídit si americké stíhačky F-35 za minimálně 150 miliard korun. Kromě ohledu na rozpočtovou situaci státu i fakt, že můžeme zajištovat naši obranu i spojenecké závazky se švédskými gripeny za podstatně méně peněz by neměl zapadnout názor prezidenta Petra Pavla. Ten ještě před svým zvolením vyjádřil obavu, zda investice za americké letouny nepodváže schopnost financovat další druhy vojsk.

Problémy jsou i u dalších zakázek. Od začátku války na Ukrajině nebylo schopno ministerstvo objednat žádnou novou bojovou techniku, konkrétně se jedná o obrněnce Titus a Pandur.

U Pandurů neprobíhá modernizace k lepší ochraně věže a lepšímu spojení. O tom, že něco není v pořádku svědčí i to, že podle údajů ministerstva financí výdaje na obranu v poměru k HDP minulý "válečný rok" proti předcházejícímu roku poklesly (z 1,39 procenta na 1,35 procenta). Je třeba se pozastavit i nad miliardami korun vyplacených na zálohách v rámci veřejných zakázek za vojenský materiál, který vojáci uvidí až v řádu let. Ministerstvo obrany má ale před sebou i promýšlení nemalých investic do nových technologií, které určují podobu budoucího válčení, kam třeba patří i využívání umělé inteligence. Stranou nemůže být armádní personalistika, která není v úplně optimálním stavu o čemž mj. svědčí stálé personální změny na ministerstvu.

Problémů je tedy více než dost. Bylo by dobré se zaměřit na jejich odstraňování a nehovořit už teď o tom, že dvě procenta jsou jen minimem pro zajišťování obrany, když existují nemalé rezervy v armádním hospodaření.

Miloš Balabán, Právo