Dvě procenta pro obranu a hasiči v koutku?
Naši hasiči se opět vyznamenali. Poté co se vypořádali s největším lesním požárem na severu Čech došlo k jejich nasazení v Turecku postiženém silným zemětřesením. Jejich tým USAR zde zasahoval v extrémních podmínkách. Vyprostit 78 mrtvých a dva přeživší rozhodně není jen tak. O rozsahu české pomoci vypovídají fakta: český tým se podílel z 26 procent na celkovém výkonu 18 zahraničních týmů v místě nasazení - městě Adiyamanu a celkem deseti procenty na výkonu všech zahraničních týmů nasazených v Turecku.
Příletu záchranářů byl přítomen i ministr vnitra Vít Rakušan, který záchranářům děkoval se slovy: "Zase jsme měli důvod být na někoho v Česku pyšní. Náš USAR byl první, který přijel na místo katastrofy. Tito hrdinové udělali skvělé jméno České republice." Určitě ano, protože takto vypadá v praxi tzv. měkká moc malého evropského státu, která má pozitivní vliv i na zahraniční vztahy. Potvrdila to i účast tureckého velvyslance Egemena Babise a tureckých občanů při vítání záchranářů na ruzyňském letišti.
Zároveň je to pro ministra a vládu další připomenutí, jak je důležité zajistit dostatek financí pro Hasičský záchranný sbor. Prohlubují se deficity v jeho materiálním vybavení, vždyť celkový vnitřní dluh u hasičského sboru a strojních investic činí nejméně deset miliard korun. Technika rychle stárne a navýšení rozpočtu pro hasiče o necelých 700 milionů korun stačit nebude.
Nelze se ubránit srovnání s raketovým růstem výdajů na obranu v řádu desítek miliard korun, které budou zafixovány zákonem na dvě procenta HDP. A nově zvolený prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci dokonce uvedl, že ani to stačit nemusí. Podle jeho slov se "tento strop stává podlahou".
V souvislosti s rostoucími výzvami na zajištění vnitřní bezpečnosti - a požár na severu to potvrdil - jsou ovšem legitimní slova generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka: pokud je definována částka na zajištění vnější obrany v rámci závazků v NATO na dvě procenta HDP měla by se definovat i výše financí na zajištění vnitřní bezpečnosti.
V jaké výši je jistě na diskusi. Už teď se ale může zvažovat zefektivnění výdajů na fungování jednotlivých složek bezpečnostního systému. Pokud má třeba Hasičský záchranný sbor ve svém portfoliu i ochranu obyvatelstva nemohla by být tato položka, započítána do dvou procent HDP na obranu? Zvážit by se mohla i koordinace nákupů moderní techniky, která může mít dvojí využití - pro armádu, hasiče i policii. Tady lze připomenout, že se před lety uvažovalo i o zřízení společného Národního úřadu pro vyzbrojování. A není od věci zvažovat i užší propojení aktivních záloh armády a jednotek dobrovolných hasičů?
Ve zhoršené bezpečnostní situaci a s ohledem na rozpočtové možnosti státu, který se potýká s už hrozivým deficitem veřejných financí je třeba přemýšlet nově a kreativně. A nesoustředit se hlavně jen na pořízení až příliš drahých amerických stíhaček.
Miloš Balabán. Právo