Dvě ukrajinské fronty

Prezident Petr Pavel v Süddeutsche Zeitung řekl, že rozhodující pro vývoj války na Ukrajině bude letošek s tím, že příští rok se v USA uskuteční prezidentské volby, kdy se zájem amerických voličů upře na vnitropolitické záležitosti.

Pavel by si přál vítězství Ukrajiny, osvobození všech okupovaných regionů, dosažení reparací od Ruska a postavení válečných zločinců před soud. Zároveň položil otázku, zda je to realistické. "Pokud ne tak z toho vyplývají scénáře, které vždy budou představovat nějaký kompromis," řekl. To, jak to bude vypadat, se podle něj ukáže v okamžiku, kdy už ani jedna strana nebude mít sílu vojensky uspět.

Na ukrajinské frontě může rozhodnout schopnost nasazovat dostatek sil. Rusové jimi v bitvě o Bachmut nešetří, ani přes nemalé ztráty. Ukrajinci se úporně brání. Avšak podle Washington Post strádají nedostatkem munice a zkušených vojáků, což jsou dva problémy, se kterými není schopen Západ rychle pomoci. Zásoby munice v západních skladech se tenčí a kapacity k její výrobě jsou omezené. A dodávky techniky - hlavně tanků - také nebudou rychlé. I Pavel přiznal, že Česko je už ve zbrojních dodávkách výrazně limitováno.

Hlavní otázkou dnes je, zda ukrajinská taktika vést u Bachmutu vyčerpávající boje neznemožní vést ofenzívu na jiných místech a dosáhnout cíle: dobýt zpět okupovaná území.

Možné problémy naznačuje sobotní vyjádření prezidenta Zelenského, který řekl, že Ukrajina nemá v současnosti dostatek zbraní, munice a těžké techniky k zahájení protiofenzivy. Zároveň připustil, že situace na východní frontě není dobrá. Nemůže tak nakonec dojít ke scénáři s nějakým kompromisem, jak předvídá prezident Pavel?

Budoucnost Ukrajiny ale nakonec může nejvíce ovlivnit vývoj ve Spojených státech. Pro Ukrajinu je to fakticky druhá válečná fronta.

Některé z průzkumů ukázaly, že zatímco před rokem se méně, než deset procent republikánů domnívalo, že pomoc Ukrajině je příliš velká, dnes už je to téměř polovina.

Exprezident Trump, který kandidaturu už ohlásil řekl, že není v národním zájmu podporovat Ukrajinu. A další potenciální uchazeč o Bílý dům floridský guvernér DeSantis označil dění na Ukrajině za "územní spor", od něhož by se USA měly odpoutat.

Mají jiné priority jako je např. pašování drog přes mexickou hranici. Další možní kandidáti - bývalý viceprezident Pence, bývalá velvyslankyně v OSN Haleyová nebo bývalý guvernér New Jersey Christie takové názory naopak nesdílejí.

Komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth proto došel k závěru, že přežití Ukrajiny jako nezávislého státu může být závislé na tom koho republikáni vyberou za kandidáta na prezidenta.

Jenže ani pro Bidena nemusí být jednoduché obhajovat před voliči další možnou "nekonečnou válku", do které se Amerika zatím zapojila hlavně masivními dodávkami zbraní, když je budou ve volební kampani více zajímat domácí problémy. Těch není málo a stále se zjevují další, aktuálně například krize v bankovním sektoru.

Miloš Balabán, Právo