Dvě války způsobují Bidenovi bolehlav
Americký prezident Joe Biden chce obhájit svůj prezidentský mandát v souboji s Donaldem Trumpem. Komplikuje mu to ale ruská válka proti Ukrajině a válka v Gaze, které silně zasahují do americké vnitřní politiky.
V případě Ukrajiny mu hází klacky pod nohy republikánští senátoři, příznivci Donalda Trumpa. Už několik měsíců jí blokují ve Sněmovně reprezentantů vojenskou pomoc v objemu 60 miliard dolarů. Jejich požadavek spojit schválení pomoci s větší podporou ochrany americké hranice s Mexikem je jen záminkou k tomu, aby Bidenovi nedopřáli politický úspěch, který se Trumpovi nehodí v prezidentské kampani.
S originálním návrhem teď vyrukoval senátor Lindsey Graham. V rozhovoru pro televizní stanici NBC prohlásil, že Amerika by měla v prvé řadě myslet na své vlastní zájmy a potom na své spojence. Pomoc Ukrajině by podle něj měla být poskytována formou půjčky, která by mohla být splacena například jejími zásobami nerostných surovin. V Kyjevě z toho asi radost nemají.
Nervózní jsou ovšem i v Pentagonu. Ten poslal na Ukrajinu zbraně za 10 miliard dolarů s tím, že vyprázdněné sklady naplní za finance schválené Kongresem. K tomu nedochází a vysoce postavený představitel armády pod podmínkou anonymity sdělil portálu Politico, že tato "zející díra" už armádu ohrožuje.
Prezident ale asi nemá dobré spaní i kvůli dění kolem Gazy. S izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je ve sporu ohledně způsobu vedení války. Podle Bidena vede k humanitární katastrofě, a proto ho vyzývá k jejímu přehodnocení. Jenže Netanjahu zjevně nehodlá ustoupit. Washington Post dokonce naznačil, že se chce válkou udržet v křesle do amerických prezidentských voleb ve kterých sází na Donalda Trumpa, který je mu politicky bližší.
Na Bidena teď vyvíjejí tlak demokratičtí kongresmani i jeho voliči: požadují, aby přerušil do Izraele dodávky zbraní. To ale Biden nechce. Prohlásil, že i přes všechny neshody je obrana Izraele pro něj stále zásadní, takže neexistuje žádná červená linie, po jejímž překročení by došlo k přerušení zbrojních dodávek.
Prezident je přesto nucen manévrovat: Izrael má do 25. března poskytnout USA písemné ujištění, že při používání zbraní dodaných Američany dodržuje mezinárodní právo a nebrání dodávce pomoci do Gazy. Americká armáda sem dokonce začala shazovat dodávky humanitární pomoci.
Fareed Zakaria ve Washington Post k tomu poznamenal, že je groteskní představa amerických představitelů, kteří lomí rukama nad civilními obětmi, a zároveň poskytují stále více zbraní.
Dodávky zbraní do dvou válek se tak pro Bidena stávají těžkým politickým bolehlavem. Jak si s ním poradí, může předurčit i výsledek prezidentských voleb.
Miloš Balabán, Právo