Ekonomický konflikt velmocí zasáhne i novou vládu

Nová česká vláda se bude muset potýkat s řadou nášlapných ekonomických min zděděných od vlády minulé. Upozornila na to v rozhovoru pro Právo místopředsedkyně ANO a zřejmě i budoucí ministryně financí Alena Schillerová. V rozpočtu chybí desítky miliard korun na financování důležitých projektů.

Pohled za humna zároveň ukazuje, že se bude muset vyrovnávat i s rostoucí ekonomickou nestabilitou v Evropě a ve světě.

Francie, druhá nejsilnější evropská ekonomika, se potýká s nízkým růstem HDP politickým chaosem způsobenému neschopností sestavit funkční vládu a vysokým státním dluhem i rozpočtovým deficitem.

Z pohledu finančních trhů je politický systém Francie v současné době nefunkční. Podle bývalého zástupce ředitele Mezinárodního měnového fondu Desmonda Lachmana může krize, která vypukla ve Francii, "zasáhnout i zbytek eurozóny, a dokonce otřást světovými trhy".

V zemi neexistuje síla, která by byla schopna konsolidovat státní rozpočet a prosadit zásadní reformy. Bez nich se francouzský státní dluh má zvýšit v příštích deseti letech až na 150 procent HDP.

Obavy i u nás musí vyvolávat ekonomická kondice Německa. Letos tam podle listu Die Welt katastrofálně poklesla průmyslová výroba, její ukazatele dosáhli nejnižších hodnot od začátku konfliktu na Ukrajině.

Německá ekonomika vykáže za rok 2025 růst o pouhé dvě desetiny procenta. Výroba v automobilovém průmyslu se snížila o 18,5 procenta. Místo "podzimu reforem" tudíž podle ekonomů čeká Německo "zima nespokojenosti".

A třetí ranou je další ekonomický střet mezi Spojenými státy a Čínou. Peking v reakci na některé restrikce namířené proti čínským společnostem v USA zpřísnil 9. října vývozní kontroly kovů vzácných zemin a souvisejících technologií, což může Američanům výrazně zkomplikovat výrobu zbraní a polovodičů. Americkou odpovědí je uvalení dodatečných stoprocentních cel na všechno dovážené zboží z Číny od prvního listopadu. Znamená to konec dočasného obchodního příměří mezi oběma mocnostmi s hrozbou vypuknutí nové obchodní války.

Viceprezident J.D. Vance sice naznačil, že Washington nevylučuje "rozumná jednání", jenže podle agentury Reuters Peking odmítl telefonát z Washingtonu o clech. A není jasné, zda dojde k avizovanému setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na konci října v Jižní Koreji.

Nad Evropou tak stále visí riziko, že se stane obětí ekonomického konfliktu velmocí, což může dopadnout i na obranný průmysl v jehož rozvoj jsou vkládány nemalé ekonomické naděje i u nás.

Nová česká vláda tak bude muset opět manévrovat v bouřlivých mezinárodních ekonomických vodách. Čím později bude ustavena, tím to pro ni bude složitější.

Miloš Balabán, Právo