Energetické iluze

06.10.2022

Energeticky ohrožené Německo šokovalo Evropu zastropováním cen plynu pro domácnosti a firmy do března příštího roku, což přijde na 200 miliard eur (5 bilionů korun). Dotovaný průmysl bude mít proti zbytku Evropy konkurenční výhodu. Na druhé straně slovenský premiér Heger vzkazuje ve Financial Times, že rostoucí náklady na energie hrozí kolapsem slovenské ekonomiky.

Evropská komise ukazuje na Putinovu válku jako viníka krize, ale trh s energiemi měl problémy dávno před ní. Ostatně je tomu právě rok, co v Česku zkrachovala Bohemia Energy.

Ideologie "Zelené dohody" už dlouho pošlapávala elementární logiku. Vlády byly vyzývány, aby se vzdaly jaderné energie, omezily těžbu uhlí a snižovaly spotřebu plynu. Až na Německo, které dostalo výjimku, aby mohlo svůj přechod krýt levným ruským plynem.

Hlavní mantra ovšem spočívala v nekritické podpoře obnovitelných zdrojů energie - přechodu na větrnou a solární energii. Jenže, když nefouká nebo nesvítí slunce energie prostě není. Navíc se vytvořila nová technologická závislost na dovozu komponentů pro větrníky a soláry z Číny.

Fóbie z jaderných elektráren také škodí. Německo si teprve pod hrozbou energetického kolapsu nechává v provozu dvě elektrárny. Belgie ale svou jaderku minulý měsíc zavřela i přesto, že se množí protesty občanů, kvůli vysokým účtům za energie.

Ignorovaly se předpovědi o pokračující poptávce po fosilních palivech potřebných pro udržení dopravy a průmyslu v chodu v případě, že dojde k výpadkům obnovitelných zdrojů. Paralelně se snižovala těžba plynu v některých evropských zemích, za poslední dekádu to bylo o padesát procent. A i když má třeba Nizozemí bohaté plynové naleziště Groningen, těžbu v něm omezuje.

Unie teď potřebuje katarský plyn. Potvrzuje to i návštěva katarského emíra Tamim bin Hamáda Sáního v Praze zrovna v době, kdy se koná summit 44 lídrů evropských zemí. Bude se nicméně muset přehodnotit i nechuť k uzavírání dlouhodobých kontraktů.

Zároveň se ale od německého ministra hospodářství Habecka dozvídáme, že EU by měla zasáhnout kvůli přemrštěným cenám, které si účtují za zkapalněný plyn některé země, např. USA. Že je to problém přiznala i předsedkyně Evropské komise von der Leyenová s tím, že je to třeba změnit. Jak to chce udělat zatím nesdělila. Zato oznámila, že palivem budoucnosti je vodík a že bude vytvořena evropská vodíková banka. Cesta k vodíkové budoucnosti je nicméně dlouhá a není bez rizik.

Evropa tak potřebuje nikoliv ideologii v energetické politice, nýbrž realismus a střízlivost. Jinak nás čekají další krizové zimy, v nichž budou výmluvy na Putina sloužit jako alibi maskující chybná rozhodnutí.

Miloš Balabán, Právo