Energetické pasti

V Evropě panuje "energetická nervozita". I přes snížení cen energií od léta je plyn sedmkrát a elektřina desetkrát dražší než jejich průměrná cena v letech 2000-2020. Energetický trh zůstává velmi zranitelný.

Adam Tooze ve Foreign Policy poznamenal, že budoucnost Evropy závisí na počasí, což vypadá jako absurdita. To, zda bude zima teplá nebo studená, však určí, zda bude Evropa schopna přežít příštích šest měsíců bez velkých, ekonomických, politických a sociálních otřesů. A New York Times konstatuje, že pro Evropu, která se zřekla ruských energií to bude první vážný test odolnosti.

Evropská síť provozovatelů přenosových soustav zveřejnila zprávu, ve které se uvádí, že Francii, Švédsku, Finsku a dalším zemím hrozí energetické výpadky. Ve Francii s nimi počítají mezi 16. a 19 hodinou. Z 56 francouzských jaderných elektráren se téměř polovina opravuje a nedodává do sítě proud. Tím je ohroženo i Německo a Švýcarsko.

Německý úřad pro civilní obranu vydal pokyny pro občany, co dělat v případě blackoutu. Kromě upozornění, že domácnosti budou výpadkem proudu ochromené doporučuje zásobit se baterkami, svíčkami, potravinami a mít k dispozici teplé oblečení. A když se podaří zajistit "alternativní zdroje vytápění" bude to pro občany plus. Připomíná to návrat do válečných let.

Klimatická politika v Německu šla stranou. Pracují všechny tři německé jaderné elektrárny, které měly být odstaveny. A protože se kvůli slabému větru netočí "větrníky" je třeba více využívat uhelné elektrárny. Nyní pokrývají 40 procent energetické spotřeby Německa. Víra v sílu obnovitelných zdrojů tak dostává na frak. A to ještě nenastaly skutečné ledové dny...

S potenciálním nedostatkem energie v zádech je třeba také přemýšlet o dopadech rozsáhlé ekonomické pomoci, která měla odvrátit drtivé dopady vysokých cen energií na průmysl a domácnosti. V celé EU se dosud jedná o astronomickou částku 700 miliard eur. Je tak možné v podpoře pokračovat při vědomí, že je za námi další obří covidový dluh a před námi zřejmě hodně finančně náročná pomoc při rekonstrukci Ukrajiny?

Jeden z předních manažerů Volkswagenu Thomas Schäfer zmínil veřejně problém, o kterém dosud byznysmeni a politici příliš nehovořili. Evropa je podle Schäfera v řadě oblastí cenově nekonkurenceschopná, což se zvláště týká cen elektřiny a plynu. Varoval, že pokud se ceny energií nepodaří rychle snížit, investice do energeticky náročných výrob budou "prakticky neživotaschopné".

Nejsou to povzbudivá slova. Realitou je válka za humny, Američané lákající evropské firmy na levnější energii a vážné evropské energetické deficity.

V EU přitom pokračují spory o zastropování ceny plynu, což potvrdil poslední unijní summit. Vzpírá se tomu hlavně Německo. Množící se signály o snahách najít nějaké diplomatické východisko z války tak nemusí být náhodné.

Miloš Balabán, Právo