Energetické rozbušky

27.08.2022

Belgický premiér Alexander de Croo prohlásil, že Evropu nečeká jedna, ale pět až deset těžkých zim. Překonal tím našeho zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušku, který nedávno tipoval, že nás čekají "pouhé" tři těžké zimy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se pak rozhodl nalít občanům čistého vína. Ve středečním projevu k francouzské vládě uvedl, že "již několik let zažíváme konec něčeho, co by se mohlo zdát jako hojnost. Konec hojnosti produktů a technologií, o kterých jsme se domnívali, že je budeme mít kdykoliv k dispozici".

Občané Francie potažmo Evropské unie se podle šéfa Elysejského paláce musejí připravit na velké změny k horšímu, které zapříčiňuje současná ekologická a bezpečnostní situace v Evropě. Svět podle něj zažívá zásadní zvraty jako válku na Ukrajině nebo vlnu veder a požárů. Zmínil také nedostatek materiálů a vody a nutnost začít jednat. "To, co zažíváme, je velký otřes a velký převrat," dodal Macron.

Lze s tím souhlasit. Ruská válka na Ukrajině nastavila Evropě zrcadlo, jak byly její některé způsoby politiky nepříliš prozíravé. Německo postavilo "Energiewende", energetický přechod, na dostatku levného ruského plynu. Ekologická opatření EU, zejména pak ceny emisních povolenek hrubě deformují evropský energetický trh. K tomu napomáhají i ideologické postuláty "zeleného údělu" odtržené od reálné ekonomiky. A ve spojení s válkou pak došlo k explozi, byť mohla v určité míře nastat i bez ní.

Dají se čekat rozsáhlé nepokoje veřejnosti. Ochutnávku už dostal německý kancléř Olaf Scholze, jehož projev na jednom mítinku s občany zanikl v dlouhotrvajícím pískotu.Není divu, pokud podle velmi konzervativních odhadů zaplatí v zimě každá německá domácnost za energie až o tisíc euro víc. Němcům se dostalo od vlády i doporučení, aby si odkládali peníze na mimořádné výdaje. Dokonce se v médiích objevují úvahy, že nízkopříjmové domácnosti si budou muset vybrat mezi nákupem potravin a pohonných hmot. Podobná situace může být i v jiných zemích, včetně Česka.

Francouzská vláda se i proto rozhodla zavést cenový strop na energie a chystá se znárodnit energetickou společnost Électricité de France. Mezinárodní měnový fond varuje, že takové opatření je nepřípustné. Jenže Macron si je vědom, že by se větší míře mohly opakovat protesty "žlutých vest", které zachvátily Francii v roce 2018. Je to prostě koupě veřejného míru. A v tom nemusí být v Evropě sám. I česká vláda zvažuje transformaci ČEZ s cílem získat kontrolu na produkci energie.

Teď je ale čas jednat důrazně v celoevropském rámci. Předcházející krize ukázaly, že diferencovaně integrovaná Evropa je Unií, která nefinguje. A to teď hrozí opět. Je nebezpečné, když bude existovat nerovnováha v energetické podpoře mezi jednotlivými členskými zeměmi Unie. Může spustit transfer firem "za lepším".

A jednotný trh jako pilíř integrované Evropy by se tím zhroutil. Česká vláda bohužel až pod veřejným tlakem a v důsledku dalšího nevídaného vzestupu cen řešení tohoto naléhavého úkolu v rámci svého předsednictví EU urychluje. 

Miloš Balabán, Právo