Evropa se stává rukojmím

30.11.2022

Ministr vnitra Vít Rakušan navrhne vládě další prodloužení kontrol na hranicích se Slovenskem nejméně o dalších třicet dní. S jistotou se dá říct, že to není naposledy.

Dřívější optimismus, že cesta přes Balkán bude méně propustná se zjevně nenaplnil. Rakušan musel po jednání se svými kolegy ze Slovenska, Rakouska a Maďarska přiznat, že západobalkánskou trasou přichází do Evropy víc než polovina běženců.

Zároveň ale řekl, že bylo dosaženo úspěchu: země západního Balkánu jsou připraveny chránit své hranice ještě za oblastí schengenského prostoru. Počkejme si na realitu, kterou může negativně ovlivnit ekonomická a energetická krize dopadající nejvíce právě na chudší balkánské země.

Teď jsou důležitá fakta. Na česko-slovenské hranici už bylo letos zachyceno 21 tisíc nelegálních migrantů, což je šestinásobek počtu, který byl registrován při migrační krizi v roce 2015.

Bavorské úřady počítají s tím, že na konci roku může do této spolkové země dorazit až 200 tisíc nelegálních migrantů ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Turecka. A rakouský ministr Gerhard Karner prohlásil, že za posledních deset měsíců jich do Rakouska už dorazilo 100 tisíc, z toho pak 75 tisíc jsou lidé, kteří dorazili na území schengenského prostoru poprvé.

Karnerovo konstatování, že "pokud vidíme, že mezi našimi zeměmi musí existovat vnitřní kontroly na hranicích, tak to znamená, že se Schengenem není něco úplně v pořádku" hovoří za vše. Premiér Viktor Orbán uvedl, že na přísně střežené maďarsko-srbské hranici bylo překaženo 250 tisíc pokusů o nelegální překročení hranic. Možná by bylo dobré přestat dělat z Maďarska evropského politického otloukánka a spíš s ním úzce kooperovat v zájmu zajištění evropské bezpečnosti.

Právě to polévá živou vodou leckým pomalu odepisovanou visegrádskou čtyřku. Na summitu v Košicích se její lídři shodli právě na maximální pomoci Maďarsku.

Je to pochopitelné, protože je musí hodně strašit potenciální kumulace dvou migračních vln - jedna z jihu a druhá z Ukrajiny, která nemusí ustát ruské útoky na energetickou infrastrukturu. Česko je přitom schopno nově přijmout už jen desítky tisíc ukrajinských uprchlíků.

Až do středu Evropy tak doléhají dopady dvou válek. Jedné, která se mění v podivný zamrzávající konflikt a druhé, která vlastně také neskončila, jak dokazuje nedávná výhrůžka tureckého prezidenta Erdogana o možnosti pozemní ofenzívy proti kurdským milicím v Sýrii.

Evropa se v případě uprchlíků bohužel stává rukojmím v rukou dvou mocností v jejím předpolí, Ruska a Turecka, které si navíc pragmaticky rozumí.

Miloš Balabán, Právo