Evropě hrozí další geopolitická porážka

Kolem války na Ukrajině se rozpoutalo diplomatické tsunami. Ještě ale není úplně jasné, zda a za jakých podmínek povede k jejímu ukončení. Průlomem je osobní jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimíra Putina, které má proběhnout v pátek na Aljašce.

Cestu k němu otevřelo středeční tříhodinové jednání Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa s Putinem v Kremlu. Po něm prohlásil Putinův poradce Jurij Ušakov, že Trump poslal nějaké návrhy ohledně Ukrajiny a Kreml je považuje za docela přijatelné.

Trump v pátek novinářům ve Washingtonu řekl, že dohoda bude zahrnovat "výměnu území" mezi Ukrajinou a Ruskem. "Něco za to dostaneme", řekl Trump bez dalších podrobností a dodal, že výměna by prospěla oběma stranám.

Nicméně podle agentury Bloomberg má dojít ke stvrzení ruských teritoriálních zisků na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat Krym, anektovaný už v roce 2014.

Bílý dům o tom zřejmě informoval Kyjev i evropské spojence. Takový scénář se jim úplně nezamlouvá, jak o tom svědčí i prohlášení předních evropských státníků vydané v noci ze soboty na neděli. Bude to ale Washington brát v potaz?

List The Washington Post uvedl, že aljašský summit by mohl spojit Putina a Trumpa a přimět amerického lídra, aby vyvinul tlak na Ukrajinu a Evropu, které již v dubnu odmítly uznat území zabraná Ruskem a zrušit sankce vůči Moskvě. Cituje i nejmenovaného vysokého úředníka EU, že navzdory veškerému rozruchu Trump na Putina vůbec nijak netlačí.

V této souvislosti je na místě připomenout slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia.

Ten už v březnu prohlásil, že na Ukrajině jde o zástupnou válku mezi jadernými mocnostmi, Spojenými státy a Ruskem, což musí skončit.

Špatnou zprávou pro Ukrajinu a Evropu je už samotný fakt schůzky na Aljašce. Trump umožňuje Putinovi prolomit diplomatickou izolaci na Západě. Setkání připomene i slavné sovětsko-americké summity za studené války, na kterých se řešily osudy světa.

O Trumpově sankčním ultimátu proti Rusku a zemím, které odebírají jeho ropu se už nemluví. Možná i proto, že Čína a Indie daly jasně najevo, že se americkému nátlaku nepodvolí.

Evropa tak stojí před hrozbou další geopolitické porážky poté, co jí Trump přitlačil ke zdi svojí celní ofenzívou. Musí brát v potaz i to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ztratil podporu veřejnosti poté, co se pokusil o likvidaci protikorupčních orgánů i přes evropské výhrady. Zároveň si 69 procent Ukrajinců přeje podle posledního průzkumu Gallupova institutu co nejrychlejší ukončení války.

Zelenskyj tak paradoxně může potřebovat nějakou mírovou dohodu i přes to, že bude mít k její podobě výhrady. 

Miloš Balabán, Právo