Evropská podpora Ukrajině je teoretická

Nedáná pařížská konference koalice ochotných deklarovala připravenost podílet se na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Základem má být vyslání mírových jednotek na podporu ukrajinské armády. k čemuž se zavázalo 26 zemí. Jednotky nemají být rozmístěny na frontové linii a do Ukrajiny budou vyslány po zastavení palby nebo dosažení míru. To ale na obzoru není.

Proto podle německého kancléře Friedrich Merze dosud neexistují žádné konkrétní plány na vojenské nasazení.

Zdroje listu The Financial Times uvedly, že má jít o relativně skromný kontingent třiceti tisíc vojáků, kteří mají působit v ukrajinském týlu s cílem odradit Rusko od další invaze.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vítá příslib podpory a plánů, jak jí naplnit, nicméně si je asi vědom, že má své limity. Na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem před začátkem pařížského jednání sice řekl, že v podporu věří, nicméně dodal, že dnes vypadá zatím "teoreticky". Vystihuje to reálný stav věci.

Důležitý je též postoj USA k evropským záměrům. Po schůzce koalice ochotných proběhl telefonát s prezidentem Donaldem Trumpem, neboť americká podpora je pro působení mírových jednotek klíčová.

Trump ale nic konkrétního nepřislíbil a nereagoval ani na evropský požadavek ke zpřísnění protiruských sankcí, což by mělo Kreml donutit k jednání se Zelenským o míru.

Trump zjevně hraje vlastní hru, přičemž stále přesně nevíme, na čem se mohl dohodnout s Putinem na Aljašce. V této chvíli se ovšem distancuje od přímé vojenské podpory Ukrajiny a poskytnutí nějakých záruk v případě vypuknutí nové války. A zbraně je ochoten dodávat Kyjevu za peníze Evropanů s desetiprocentní přirážkou – tato záležitost se tedy přesouvá do sféry "vojenského obchodu", nikoliv geopolitiky. Zároveň musí Evropané vnímat, že Pentagon oznámil ukončení různých programů vojenské pomoci pro armády členských států NATO ležících podél ruské hranice.

To může Evropě způsobovat komplikace i při poskytování další podpory Ukrajině. Zapadnout by nemělo ani oznámení unijní šéfdiplomatky Kaji Kallasové po nedávném neformálním jednání ministrů zahraničí o "kolosálním nedostatku finančních prostředků na financování Ukrajiny v členských zemích EU."

Znepokojivou mozaiku doplňuje i nejistota z dalšího vývoje ve Francii. Očekává se, že v pondělí padne další francouzský premiér François Bayrou - kvůli nepopulárním opatřením ke snížení rozpočtového deficitu. Poté může ve Francii nastat - podle webu Politico - chaos.

A Macron, jeden z hlavních hybatelů koalice ochotných, bude kvůli tomu politicky ochromen.

Pro Kyjev nejsou tyto zprávy o nejistotách v jeho evropském týlu zrovna dvakrát povzbudivé.

Miloš Balabán, Právo