Evropské muniční procitnutí

Hlavním tématem pražské schůzky pěti lídrů zemí Evropské unie a ukrajinského předsedy vlády Denyse Šmyhala iniciované premiérem Petrem Fialou byla vojenská pomoc Ukrajině, zejména česká iniciativa, jejímž cílem je sehnat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici z mimounijních zdrojů s finančním přispěním od spojenců.

Z počtu 800 tisíc kusů, o čemž hovořil prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci, má v nejbližších dnech dorazit na Ukrajinu několik desítek tisíc kusů munice ráže 155 mm. Dosud vybrané peníze na muniční nákup od 15 zemí ve výši 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun) stačí na půl milionu kusů munice, která by měla být dodána do konce roku. Nepochybně se přitom jedná o komplikovanou operaci zahrnující nákup, kompletaci a přepravu, a to i ze vzdálených teritorií. Poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar zdůraznil, že se celý proces urychlit nedá.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že česká iniciativa může proměnit situaci na ukrajinském bojišti. Tady je ovšem třeba si nalít čistého vína: Ukrajincům pomůže částečně kompenzovat ostrý muniční deficit, ale zásadněji ho neodstraní. Ukrajina potřebuje nejméně 200 tisíc kusů munice měsíčně. Přitom celá EU místo přislíbeného milionu kusů munice sem dodala v březnu pouze 30 procent, zbytek má doputovat do prosince. Evropa je tvrdě konfrontována s nedostatkem výrobních kapacit obranného průmyslu k výrobě velkorážní munice. Letos vyrobí jen půl milionu kusů, přičemž Rusko podle údajů estonského ministerstva obrany 4,5 miliónu.

Má sice dojít k restartu evropské muniční výroby, jenže se začíná téměř od nuly. Důvod? Po konci studené války se masově uzavírali muniční závody napříč kontinentem a obnovit výrobu není jednoduché. Schází kvalifikovaný personál i suroviny pro výbušniny, zejména chemikálie. A bavlněná vlákna se ve velkém dováží z Číny. Německá firma Rheinmetall staví v Maďarsku komplex na výrobu výbušnin, výroba ale začne až v roce 2027. Unijní cíl vyrábět 2 miliony kusů munice do konce roku 2025 je tak hodně ambiciózní.

Může k tomu přispět i česko-slovenský tandem. Podtrhla to i nedávná návštěva předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové v centrále holdingu Czechoslovak Group, největší domácí zbrojní firmy. Ta investovala i k podpoře výroby munice ve své slovenské odnoži MSM Group 50 milionů eur (1,25 miliardy korun), což má umožnit navýšení výroby o 100 procent. Zároveň si buduje i vlastní výrobní zázemí pro komponenty k výrobě munice v Evropě.

Otázkou nicméně zůstává, zda celoevropské muniční procitnutí nepřichází už pět minut po dvanácté.

Miloš Balabán, Právo