Evropský motor ztrácí otáčky v tu nejhorší možnou chvíli

Prvního prosince začala úřadovat nová Evropská komise, která si stanovila tři hlavní priority: více inovací v evropské ekonomice, pokračování zeleného údělu a bezpečnost. Musí ale vnímat i varování bývalého italského premiéra Maria Draghiho, který ve zprávě o výhledech evropské konkurenceschopnosti varoval, že pokud se Evropská unie co nejdříve nevzchopí, čeká ji úpadek.

Vzchopení ovšem záleží hlavně na unijním "motoru", Německu a Francii, A ten drhne. V Německu má letos dojít k poklesu hospodářského výkonu o dvě desetiny procenta. Vysoké ceny energií dostávají do potíží tamní průmysl, jeho vlajková loď, koncern Volkswagen, trpí nezvládnutou elektromobilitou, chemický koncern BASF zvažuje o přenesení výroby do zahraničí. Pokud vezmeme v potaz, že Německo tvoří čtvrtinu unijní ekonomiky, může mít tamní krize fatální dopady na celý klub. Což platí i pro Česko, které směřuje ke svému západnímu sousedovi skoro třetinu svého exportu.

A jak si stojí Francie? Úroky za státní dluh tam dosahují téměř řecké úrovně a změna této trajektorie není na obzoru. K vážným hospodářským problémům se přidává v obou zemích i politická nestabilita.

Nesourodá německá vládní koalice sociálních a svobodných demokratů spolu se zelenými se rozpadla hlavně kvůli neshodám, jak reagovat na ekonomickou krizi. Kamenem úrazu se stal požadavek Svobodných, že by zvýšení výdajů na obranu kompenzovaly škrty v sociální politice, což sociální demokraté samozřejmě odmítli. V únoru čekají zemi předčasné volby a k vítězství směřují křesťanští demokraté vedení Friedrichem Merzem. Jenže podpora "nesystémových" stran Alternativy pro Německo a Aliance Sahry Wagenknechtové dosahuje podle průzkumů až 25 procent a pro sestavení vlády tedy bude zřejmě nutné opět sáhnout po velké koalici křesťanských a sociálních demokratů. Země se bude několik měsíců nacházet v politickém vakuu.

Lepší to není ani ve Francii. Volební manévry prezidenta Emmanuela Macrona rozložily politickou scénu a není jasné, zda premiér Michel Barnier bude schopen získat důvěru vlády. Její osud má v rukou Národní sdružení Marine Le Penové, která se nechala slyšet, že vyslovení nedůvěry může podpořit. Možná s vidinou, že následný politický a ekonomický chaos by jí mohl pomoci na cestě do Elysejského paláce v příštích prezidentských volbách.

Pohroužení Berlína a Paříže do domácích problémů přichází v momentu, kdy se pro Evropu bude lámat chleba nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu s jeho strategií Amerika na prvním místě, což může na dlouhou dobu předurčit podobu evropské bezpečnosti. Hrozí, že zadrhnutý evropský motor nebude schopen na tyto zásadní posuny reagovat s dostatečnou silou. A Evropa se samopohybem začne sunout v klíčové chvíli na okraj dění.

Miloš Balabán, Právo