Gaza ve víru americké geopolitiky

Prodlužování příměří v Gaze, jež mělo sloužit k postupnému propouštění rukojmích

odvlečených Hamásem 7. října i k zajištění humanitární pomoci Gaze mělo zajímavé pozadí a souvislosti.

Nepochybně probíhala intenzivní tichá diplomacie mezi Spojenými státy, Izraelem a Katarem. Tento malý stát se třetími největšími zásobami zemního plynu ve světě přitom potvrzuje svoji pozici důležitého geopolitického hráče. Má úzké vztahy s Hamásem, podporuje ho, ovšem zároveň je i spojencem USA. Na území emirátu se nachází největší americká letecká základna na Blízkém východě - minulý rok americká prezidentská administrativa označila Katar za svého hlavního spojence mimo NATO. V Kataru tak mohl bez obav vyjednávat o rukojmích šéf izraelské rozvědky Mossad David Barnea.

Američané si zároveň uvědomují, že i když podporují Izrael v jeho boji s Hamásem nemohou ignorovat politické dopady humanitární krize v Gaze vyvolané izraelskými útoky. Vyvolává to nepokoj v americké vnitřní politice, rozděluje Evropu a dále odcizuje globální Jih od Západu.

Dohoda o propuštění části rukojmích výměnou za dočasné příměří byla dosažena podle nejmenovaného diplomatického zdroje i díky "zdvořilému" americkému tlaku na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který se opíral i o tlak rodin rukojmích. Ty silně podpořila i izraelská veřejnost stotisícovou demonstrací v Tel Avivu.

Ukazuje se zároveň, že Bílý dům hraje velmi složitou partii. Na tiskové konferenci ve Washingtonu prohlásil prezident Joe Biden, že věří v prodloužení příměří, které by mělo pomoci k propouštění dalších rukojmích, k čemuž nakonec došlo.

Zničení Hamásu je podle něj legitimním cílem, nicméně židovský stát by se měl v případě pokračování války snažit o minimalizaci civilních obětí. A ministr zahraničí Antony Blinken se nechal slyšet, že proces příměří přináší výsledky, a tudíž doufá v jeho pokračování.

Jak tedy číst slova amerických špiček? Asi se v nich odráží obava z toho, jak by se mohla vyvíjet další fáze války. Už několikrát totiž z Bílého domu zazněla obava, zda má premiér Netanjahu ve válce v Gaze jasnou strategii a co s ní bude dělat, když porazí Hamás.

Vidíme tak politiku "vyvažování", která se podobá těm, které USA provádí na Ukrajině a ve východní Asii: vyjadřuje se podpora americkému spojenci a zároveň se nabádá ke zdrženlivosti. Několik paralelních vážných krizí s nepředvídatelnými dopady jsou pro USA nemalým rizikem. Před prezidentskými volbami za rok to pro Bidena platí dvojnásob. 

Miloš Balabán, Lidové noviny