Gaza zůstává pro Trumpa neuralgickým bodem

Americký prezident Donald Trump jednal v pondělí v Bílém domě s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V centru pozornosti byl další vývoj na Blízkém východě po dvanáctidenní izraelsko– íránské válce a možnost dosažení dvouměsíčního příměří mezi Izraelem a Hamásem v Gaze.

Pro Trumpa je to důležitý cíl, podle médií by ho chtěl ohlásil už tento týden. Hamás má v jeho rámci propustit 10 živých rukojmí a předat ostatky osmnácti, kteří věznění nepřežili. Do Gazy by pak měl Izrael propustit masivní humanitární pomoc a zastavit každodenní bombardování. Vyjednávání o příměří v Kataru mezi oběma stranami není jednoduché. Koncem týdne se do něj má zapojit Trumpův pověřenec Steve Witkoff, což je hodnoceno jako signál, že v rozhovorech dochází k pokroku.

Vedení Hamásu přitom čelí nespokojenosti kvůli rostoucím ztrátám, Netanjahuovi přidělávají vrásky vojáci. Před jeho odletem do USA se na schůzi jeho kabinetu střetl náčelník štábu Izraelských ozbrojených sil generál Ejal Zamir s krajně pravicovými ministry v Netanjahuově koalici. Podmínkou pro mír je pro ně zničení Hamásu a okupace Gazy.

List Times of Israel uvedl, že Zamir se jich zeptal, zda chtějí vojenskou vládu v Gaze a jak si představují vládnutí dvěma milionům lidí. Ukazuje se, že vojáci sice plní rozkazy politiků, na druhé straně si dobře uvědomují, že sázka jen na silové řešení je slepá ulička.

Vážný otazník se vznáší nad izraelským plánem přemístit všechny Palestince v Gaze do tábora na troskách Rafáhu. Izraelský ministr obrany Izrael Katz ho nazval "humanitárním městem". Palestinci by před vstupem do něj prošli "bezpečnostní prověrkou" a nemohli by z něj odejít. Právní experti tento záměr označili za zločin proti lidskosti.

Stále též platí, že bez řešení situace v Gaze může Trump jen těžko naplnit svůj plán na normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saudskou Arábií. Potvrdil to její nejmocnější muž, korunní princ Muhammad bin Salmán

Netanjahu ale Trumpa potěšil, když mu odevzdal nominační dopis na Nobelovu cenu míru, kterou si prý plně zaslouží. A Trump byl dojat.

Jenže roli mírotvůrce na Blízkém východě mu může zhatit rostoucí napětí mezi Izraelem a Tureckem, dvěma zeměmi soupeřícími o to, kdo se stane regionálním hegemonem.

Turecký prezident Recep Tayip Erdogan veřejně podpořil Hamás a turecký ministr zahraničí Hakan Fidan zformuloval novou pozici Ankary vůči Izraeli: "Neexistuje žádný palestinský, libanonský, syrský, jemenský ani íránský problém – existuje jednoznačně izraelský problém."

Před Trumpem tak vyvstává další těžký úkol – zabránit, aby nastal otevřený konflikt mezi dvěma největšími americkými spojenci na Blízkém východě.

A Gaza v tom hraje důležitou roli.

Miloš Balabán, Právo