Globální trhliny

Ve středu skončil na indonéském Bali summit nejsilnějších ekonomik světa G20. Hostitelská země s ním měla velké plány.

Předsednictví Indonésie v G20 bylo vnímáno jako příležitost ukázat obrovský potenciál země před celým světem. Nesporně ho má. Jedná se o čtvrtou nejlidnatější zemi světa s 272 miliony obyvatel, která je zároveň i největší zemí s muslimskou většinou. Je také jednou z největších světových demokracií, která zažívá velký ekonomický vzestup.

Indonéskou ambicí bylo vtisknout punc jednání o klíčových globálních výzvách: od klimatických změn po potravinou bezpečnost a zvládání dopadů pandemie. Je logické, že dvacítka na to může mít největší vliv - podílí se 60 procenty na počtu obyvatel planety a vytváří 80 procent globálního HDP.

Vše bylo nakonec jinak. Válka na Ukrajině negativně ovlivňuje celou globální politiku a summit to nemohlo nepoznamenat. Indonéský prezident Joko Widodo se nemýlil, když prohlásil, že bude předsedat nejsložitějšímu summitu dvacítky za celou dobu její existence.

Ruská válka na Ukrajině byla v centru pozornosti debat, což ještě zvýraznil raketový incident v Polsku svědčící o eskalaci konfliktu. Postavit Rusko na pranýř kvůli válce bylo ale na summitu nereálné, i když by to pro země Západu byl ideální scénář.

Jeden nejmenovaný západní diplomat k tomu řekl, že na Bali nemůžeme vystupovat tak tvrdě proti Rusku jako ve formátu G7, pokud chceme dosáhnout nějakých výsledků společně s Čínou nebo Saudskou Arábií. K nim je nutné přičíst ještě Indii, Brazílii, Jihoafrickou republiku a Turecko. Tyto nezápadní mocnosti se na válku dívají zcela jinak než Západ, a to i s ohledem na své geopolitické a ekonomické zájmy.

Indický ministr zahraničí Subrahnanyam Jaishankar k tomu před nedávnem řekl, že "Evropa se musí vzdát představy, že její problémy jsou problémy celého světa. Ve skutečnosti problémy světa nejsou problémy Evropy."

Závěrečné komuniké summitu trhliny v postojích potvrdilo. Válka na Ukrajině byla odsouzena s tím, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje nestabilitu globální ekonomiky. Zároveň se v něm ale uvádí, že byly různé pohledy a různá hodnocení konfliktu a sankcí. Zaznělo i konstatování, že G20 není fórem pro řešení bezpečnostních problémů, i když s přiznáním, že bezpečnostní problémy mohou mít významné důsledky pro globální ekonomiku.

Na průběh a výsledky summitu je nutné se podívat i v širším kontextu. Může být dalším potvrzením konce dlouhé éry po studené válce. Západ definitivně ztrácí svoji globální převahu, což je spojeno i se zostřenou rivalitou nejen s Ruskem ale v prvé řadě s Čínou. Ostatně na Bali se při setkání lídrů USA a Číny Bidena a Si Ťin-pchinga mluvilo o "červených liniích" ve vzájemných vztazích. V takové konstelaci je schopnost G20 řešit globální problémy omezena. Západ musí hledat, jak se přizpůsobovat proměňujícím se geopolitickým reáliím. Nebude to, jak Bali ukázalo, bezbolestný proces. 

Miloš Balabán, Právo