Groteskní chamtivost

12.08.2022

Svět čelí kaskádě krizí, jejichž příčinou jsou hlavně dopady pandemie a narušení trhu s energiemi, což spustila ruská invaze na Ukrajinu. Svým dílem se podepsala i "zelená" evropská energetická politika, která ještě před válkou přispěla k řadě tržních deformací.

Ceny energií vzrostly do ještě nedávno nepředstavitelných výšin a některé země se kvůli deficitu ruského plynu připravují na "zimu zoufalství". Globální ceny potravin se od prosince 2019 zvýšily o padesát procent, cena ropy se od počátku roku zvedla o čtvrtinu.

Inflace láme rekordy, ekonomická recese se stává realitou. Nervozita ve společnostech narůstá a konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu. Zvlášť, když si člověk přečte slova jednoho diplomata o tom, že než špatný mír, tak radši žádný.

Energetické nadnárodní společnosti přitom zažívají zlaté časy. BP vykázala za druhé čtvrtletí zisky v hodnotě 8,5 miliardy dolarů, což je nejvyšší neočekávaný zisk za 14 let. Exxon Mobil dosáhl zisku 17,9 miliardy dolarů - největší čtvrtletní zisk v historii.

Americký Chevron, britský Shell a francouzský Total vydělaly za poslední čtvrtrok 55 miliard dolarů. Glencore, největší světový přepravce uhlí vygeneroval v první polovině roku takový zisk, že může akcionářům vyplatit 4,5 miliard dolarů na dividendách. Boj se změnami klimatu přitom dostává na frak.

Generální tajemník OSN António Guteress energetické společnosti za zdražování v době globální krize kritizuje a naléhá na vlády, aby zisky těchto korporací agresivně zdaňovaly. Podle Guteresse je "pro ropné a plynárenské společnosti nemorální vydělávat rekordní zisky z této energetické krize na zádech nejchudších lidí a komunit, a to za obrovských nákladů pro klima:" A dodal, že tato "groteskní chamtivost trestá nejchudší a nejzranitelnější lidi."

Volání na poušti? Zatím vidíme jen rozpačité pokusy některých vlád o přísun aspoň části neočekávaných a nezasloužených zisků do rozpočtu na podporu lidem a zasaženým podnikům v potížích.

Italská vláda v demisi přiznala, že 25procentní mimořádná daň pro italské energetické společnosti nepřinesla to, co úřady očekávaly. Některé firmy platby odmítají. Daň ve stejné výši minulý měsíc uvalila britská konzervativní vláda na těžařské společnosti působící v Severním moři, což má získat do rozpočtu 5 miliard liber. Opoziční labouristé to považují za nedostatečné a chtějí zrušit daňové úlevy a dotace ropným společnostem.

V Česku ministr financí Zbyněk Stanjura odmítl sektorovou daň pro některá odvětví, ale řekl, že vláda zvažuje takzvanou válečnou daň, kde by více platily firmy, jež mají mimořádné zisky nikoli kvůli službám nebo produktům, ale vnějším okolnostem.

Válečná daň je jistě z nouze ctnost pro pravicovou vládu, která slíbila na daně nesahat. Může ovšem upustit páru případné nespokojenosti s bobtnajícími zisky některých firem. Určitě to firmy bolet nebude i když se dá předpokládat, že se jim ani válečná daň nebude líbit. Nicméně uvidíme, zda bude vůbec schválena.