Hamás zatopil Ukrajině. V Gaze se bojuje i o Kyjev
Už přes rok a půl dominuje mezinárodní politice ruská agrese proti Ukrajině. Brutální teroristické útoky Hamásu proti Izraeli, které americký prezident Joe Biden popsal jako pro Židy vůbec nejhorší od dob holokaustu, ale pootočily pozornost na Blízký východ. Očekávaný mohutný izraelský výpad proti Gaze přitom dává tušit, že tomu jinak nebude ani v příštích týdnech. Tím spíše, že konflikt má potenciál výrazně ovlivnit situaci v regionu, ale i globální politiku.
Kyjev se oprávněně obává, že by to mohlo snížit vnímavost Západu vůči Ukrajině - a v důsledku také oslabit vojenskou a ekonomickou podporu, kterou jí poskytuje a kterou potřebuje, aby i nadále byla schopna čelit ruské invazi.
Proto nyní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně zavítal do Bruselu na jednání ministrů obrany zemí sdružených v Severoatlantické alianci. Ve svém vystoupení se podle amerického deníku Washington Post snažil, aby nebyl vnímán jako "konkurent o pozornost a zdroje". Zároveň ale přirovnal Putina k Hamásu. "Teroristé se nezmění. Oni prostě musí prohrát – a to znamená, že my musíme vyhrát", řekl.
Ohledně budoucího objemu pomoci Ukrajině je rozhodující postoj Spojených států.
Ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že podpořit lze jí, i Izrael. A další lidé z Bidenovi administrativy se pak nechali slyšet, že pokud by podpora pro obě země byla společná, mohlo by to dokonce pomoci překonat odpor republikánů k dalším transferům zbraní a financí na Ukrajinu.
Pokud by však bitva o Gazu, k níž se schyluje, přerostla v rozsáhlejší válku, potřeboval by Izrael pro posílení své protivzdušné obrany více amerických systémů Patriot. O ty se však uchází rovněž Ukrajina, která se zoufale brání četným ruským raketovým útokům. Není přitom těžké odhadnout, komu by dávala v případě naléhavé souběžné poptávky přednost silná židovská lobby ve Washingtonu.
Připomeňme také, že Vladimír Putin, který měl dříve blízký vztah s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, mu po útoku Hamásu nevyjádřil účast. Jde mimo jiné o odraz toho, že válka proti Ukrajině přiblížila Rusko k Íránu. Ten je nejen nejmocnějším regionálním rivalem Izraele, ale také zemí, jež Moskvě ve velkém dodává útočné drony, které způsobují Ukrajincům nemalé ztráty. Írán také Rusku dodává ve velkém smrtící drony, které způsobují Ukrajincům nemalé ztráty.
Rusko napjaté situace na Blízkém východě již začíná využívat ve své geopolitické partii, jejímž cílem je odklonit západní pozornost od jeho válečného tažení proti Ukrajině. Jen tak s tím samozřejmě nepřestane. Jak si coby euroatlantická civilizace s náročným zátěžovým testem poradíme?
Miloš Balabán, Právo