Hladová hrozba
Zpráva OSN o globální potravinové bezpečnosti zveřejněná 12. července je varovná. Hladem je ve světě ohroženo přibližně 735 milionů lidí, což je o 122 milionů více než v roce 2019.
Téměř třetina lidstva, 2,4 miliardy lidí, neměla v minulém roce přístup k adekvátnímu přísunu potravin, a ještě větší počet – 3,1 miliarda lidí - si nemohla dovolit zdravou stravu. Kvůli tomu je 148 milionů dětí mladších pěti let nedorostlých. V roce 2030 se očekává, že bude na planetě 600 milionů chronicky podvyživených lidí. Cíl OSN, aby byl hlad do konce dekády vymýcen je nereálný.
Alvaro Laria, prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj řekl, že nová čísla o globálním hladu vrátila svět o osm let zpátky, kdy OSN přijala cíle udržitelného rozvoje.
Přispívají k tomu i ničivé změny klimatu: na jedné straně dlouhotrvající sucho a nárůst vlny veder, a na straně druhé častější silné deště a záplavy ničící úrodu. Negativní dopady vidíme nejen v řadě afrických zemí, ale též v USA, Evropě, Indii nebo v Číně. Způsobuje to velkou míru nejistoty a volatility na komoditních trzích.
Prudce rostoucí ceny potravin představují pro řadu zemí především v Africe a v západní Asii, zahrnující Blízký východ a Afghánistán neřešitelnou situaci. Navíc jsou i silně zadlužené, a tudíž se stávají zcela závislé na humanitární pomoci. Varovná situace je v Somálsku, které se stále pohybuje na hraně hladomoru – letos má být nedostatkem potravin ohroženo až sedm milionů lidí.
Na krizovou situaci s přístupem k potravinám má nemalý vliv i ruská válka na Ukrajině. Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) odhadla, že dnes kvůli ní chybí asi 11 milionů tun pšenice, která tradičně směřovala do nejchudších zemí. Deficit měla alespoň částečně pokrýt obilná dohoda umožňující export obilí z Ukrajiny – tu ale Rusko vypovědělo.
Vlivný turecký list Hürriyet ovšem přinesl překvapivou informaci turecké tiskové agentury Anadolu o struktuře dodávek obilí: čtyřicet procent obilí směřovalo do Evropy, třicet do Asie, třináct do Turecka a jen dvanáct, resp. pět do Afriky a na Blízký východ. Bude se při vyjednávání o případném obnovení obilné dohody brát v potaz přenastavení cílových destinací? Zřejmě to záleží hlavně na Turecku a OSN.
Její představitelé se podle Washington Post obávají, že rozsáhlá pomoc Evropy Ukrajině v jejím boji s Ruskem odklonila zdroje potřebné pro zajištění humanitární pomoci chudým zemím. Světový potravinový program – mezinárodní organizace pro zajišťování potravinové bezpečnosti v rámci OSN - letos obdržela o třetinu méně financí než loni.
Kumulace krizí tak staví Evropu pod velký tlak. Klimatem a hladem ohrožená část Afriky si určitě zaslouží větší pozornost než dosud.
Miloš Balabán, Právo