Horké léto ohrozilo bezpečnost řady zemí

Letošní léto přineslo do Evropy nejen nezvyklá vedra, která se stala vážnou komplikací pro život občanů v řadě měst a regionů ale v některých zemích i další zhoršování vnitřní bezpečnostní situace.

Francie si nejprve v červnu mohla v praxi odzkoušet, jak se naplňuje přísloví připisované britské kontrarozvědce MI5, že moderní společnost stojí dva kroky od anarchie. Zabití sedmnáctiletého mladíka alžírského původu při dopravní kontrole rozpoutalo tsunami násilných protestů, které na čas ochromily celou zemi. Ulice měst se proměnily ve válečnou zónu a na povrch opět vyvřely dopady nezvládnuté migrace z islámských zemí.

Situace se sice uklidnila, ovšem obavy, že se něco takového může za čas opět opakovat jsou na místě. Je francouzský stát schopen něco dělat s paralelní společností migrantů neuznávající hodnoty a pravidla francouzského státu? I na stránkách Práva o tom vyjádřil pochybnost historik, profesor Jan Eichler. Možná, že otázka nezní, zda nějaké násilnosti opět vypuknou, nýbrž kdy se tak stane.

Nemalé napětí kvůli nezvládané migraci existuje i v Německu. V červenci přitáhlo nemalou pozornost agresivní chování mužů afrického a arabského původu na venkovních koupalištích, zejména v Berlíně. Je na pováženou, když je takto zasažena další část veřejného prostoru.

Obavy vzbuzuje i dění ve Švédsku. Minulostí je pověst bezpečné země, kde se nemusela zamykat obydlí ani auta. Integrace stovek tisíc migrantů, které země přijala jako "humanitární velmoc" podle přiznání bývalé premiérky Anderssonové selhala a stát si taktéž není schopen poradit s "paralelními společnostmi". Nepokoje neintegrovaných migrantů a války zločineckých gangů stejně jako ve Francii ochromují život měst.

A aby toho všeho nebylo málo Švédsko se stalo dějištěm svérázného projevu totální svobody slova: pálení koránu na veřejných místech. Má to být výraz odporu vůči islámu.

Nejedná se ale spíše o politickou provokaci, která má vyvolat chaos? Teroristická organizace al-Káida totiž vyzvala své příznivce, aby kvůli tomu provedli ve Švédsku teroristické útoky. Nebere se to na lehkou váhu. Švédské úřady vyhlásily čtvrtý stupeň výstrahy před nebezpečím terorismu s tím, že konkrétní hrozba útoků existuje. Výstraha má trvat delší dobu v celé zemi.

A pak je zde ještě zahraničněpolitický aspekt. Turecký prezident Erdogan na summitu NATO ve Vilniusu přislíbil, že už nebude bránit členství Švédska v NATO a že o jeho vstupu rozhodne v říjnu turecký parlament. Jenže pálení koránu rozlítilo muslimy v celém světě. Nemůže se stát, že v případě pokračování této "aktivity" dá parlament švédskému členství v alianci stopku i přes ruskou válku na Ukrajině?

Uvedené příklady ukazují, jak mohou být některé země zranitelné zevnitř, což je může bezpečnostně oslabit i navenek. Vážný problém v nejisté době. 

Miloš Balabán, Právo