Hořké pravdy

03.08.2022

Světoznámý skotský historik Niall Ferguson působící na Harvardu přišel minulý týden v interview pro německý list Die Welt s překvapivými závěry ohledně války na Ukrajině. Ferguson je přesvědčen, že čas pracuje pro Putina. Přestože byla ruská invaze na začátku katastrofální, pro Kyjev je šance na výhru úměrně tomu, jak je země zdevastovaná, čím dál menší.

Rusko vsadilo na taktiku opotřebovávací války, která způsobuje i válečnou únavu na Západě. Putin zároveň ví, že jednota Západu vypršela. Navíc Washington udělal velkou taktickou chybu: místo využití "okna příležitostí" v okamžiku, kdy se Rusům nevedlo a kdy mohl válku ukončit. "mobilizoval" k Putinově pádu. Nyní je Rusko stále silnější a Ukrajina stále slabší.

Ferguson také označil za naivní víru administrativy Bidena a mnohých amerických komentátorů, kteří věří, že Ukrajinci mohou zvítězit a položil si řečnickou otázku, zda by mohli vojenskými prostředky vyhnat Rusy z Donbasu a Krymu. Nevěří také v účinnost sankcí, neboť dokud bude moci Rusko prodávat plyn a ropu, rubl zůstane silný a Rusko přežije. Na podzim pak odhodlání Západu podporovat válku opadne, začne žádat Ukrajinu o územní ústupky a de facto rozdělovat zemi.

Pro Západ jsou to hořká a šokující slova i když mnozí s nimi nebudou souhlasit. Hledání východiska ze stávající situace bude ovšem nesmírně obtížné s přihlédnutím k tomu, že Ukrajina, Západ a Rusko investovaly do konfliktu obrovské množství politického, diplomatického a vojenského kapitálu s cílem dosáhnout příznivého výsledku, který by mohl pohnout i globální politikou.

Dá se z toho vyjít prostřednictvím nějaké dohody o novém statu quo? Snad nakonec i uvidíme nějaký diplomatický obrat, který se stával i v letech studené války. Vzpomeňme ukončení války v Koreji, karibskou krizi nebo Vietnam.

Stále ovšem trvá riziko eskalace konfliktu, které existuje vždy, když se někde koncentruje velké množství vojsk a zbraní. Jakkoliv se vylučuje použití jaderných zbraní práh k jejich nasazení je s ohledem na složitost situace nyní snížený.

Klíčová frontová linie ale teď možná neleží na Ukrajině nýbrž uvnitř Západu, který je vystaven i kvůli válce enormním ekonomickým problémům, jejichž dopady, resp. neřešení mohou způsobit tektonické pohyby uvnitř společností navyklých na konzumní způsob života.

Chléb se především láme na přístupu k dostatku, resp. ceně energií. Týká se to i Česka. Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ČR Václav Bartuška na rozdíl od některých optimismem hýřících politiků říká, že nás čekají tři těžké zimy a že si nemůžeme být jisti, že bude v EU fungovat "energetická solidarita". A tři těžké zimy? To je pro politiky nejen v Česku dnes u moci signál, že to nemohou politicky přežít.

Fergusonova slova o tom, že Západ začne žádat Ukrajinu o ústupky pak mají racionální jádro. Pokud k tomu dojde Ukrajina se právem může cítit zrazená - spoléhala se na Západ před válkou i ve válce s Ruskem, a nakonec bude nucena zaplatit ze všech nejvyšší cenu. Muselo k tomu dojít?

Miloš Balabán, Právo