Indie a Pákistán balancují na hraně války

Po teroristickém útoku v Kašmíru 22. dubna, při kterém zahynulo 26 indických turistů se Indie a Pákistán opět dostaly na hranu válečného střetu. Pozadí útoku zatím není úplně jasné, platí ale, že pákistánská vláda dnes nemá teroristické skupiny různých muslimských odstínů pod kontrolou. Indie zareagovala v rámci operace Sindoor raketovými údery na "základny teroristů" v Pákistánu, ten odpověděl sestřelením několika indických stíhaček. Na obou stranách jsou mrtví a ranění.

Pokračuje tak dramatický příběh dlouholetého sporu o území, které bylo po konci Britské Indie v roce 1947 rozděleno mezi hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Vedly se o něj už dvě války a propuklo několik konfliktů menší intenzity. Odráží to i strategickou hodnotu Kašmíru. Pákistánské zemědělství například zcela závisí na vodě řeky Indus, která Kašmírem protéká. S nelibostí jsou tak v Islámábádu přijímány signály z Dillí, že by se mohla revidovat indicko-pákistánská dohoda o jejím využívání. V poslední době se navíc objevily informace, že se v Kašmíru nachází významné zásoby vzácných nerostů.

Klíčovou otázkou nyní je, zda nemůže dojít k válečné eskalaci mezi oběma zeměmi, které disponují jadernými zbraněmi – každá má 150 hlavic. Dost mrazivě v této souvislosti zní scénář americké Princetonské univerzity z roku 2019, že v roce 2025 dojde k teroristickému útoku na indické vládní činitele, který bude spouštěčem rozsáhlého konfliktu s katastrofálními následky, pokud by došlo na rozsáhlé použití jaderných zbraní. Mohlo by v něm zahynout od 50 až do 125 milionů lidí.

K poslednímu střetu o Kašmír došlo právě v roce 2019. Podle bezpečnostních expertů se ale tehdy obě země pečlivě kalibrovaným použitím síly snažily vyhnout velkému konvenčnímu střetu a jaderné krizi.

Bude se to opakovat? Hodně to závisí od Indie. Těžký válečný střet by mohl ohrozit její globální atraktivitu jako mocnosti na vzestupu. Je nejlidnatější zemí světa s rychle rostoucím ekonomickým potenciálem, pátou nejsilnější světovou ekonomikou. Zároveň umně rozvíjí politiku "všech azimutů" mezi USA, Čínou a Ruskem. Nepřekvapí proto prohlášení indické vlády označující vojenskou akci proti Pákistánu za "přesný úder", který byl "soustředěný, promyšlený a neeskalační povahy".

Bezpečnostní expert Sushant Singh ve Foreign Affairs přesto varuje před nekontrolovatelnou eskalací konfliktu vyvolanou politickými vášněmi s voláním po pomstě jak v Indii, tak v Pákistánu. Prostor pro kompromisy se podle něj zužuje. Obě země se tak fakticky stávají rukojmími regionální nestability. K válce na Ukrajině a v Gaze se tak může přiřadit další vážný konflikt s nepředvídatelnými dopady.

Miloš Balabán, Právo