Izrael a Írán balancují na hraně další velké války
Izraelský útok na Írán je už třetí akcí k eliminaci jaderných ambicí jeho blízkovýchodních nepřátel. V roce 1981 zlikvidovalo izraelské letectvo jaderný reaktor v iráckém Osiraku, a před osmnácti lety výstavbu jaderného zařízení v Sýrii.
Írán ale pokročil s jaderným programem nejdále. Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii uvádí, že v posledních týdnech výrazně zvýšil produkci uranu vhodného pro použití ve zbraních.
Teherán disponuje 409 kilogramy uranu o čistotě 60 procent, během dvou týdnů by to mohlo být až 90 procent. Experti tvrdí, že k výrobě jaderné bomby by stačilo několik měsíců, maximálně rok.
Izraelci možná proto teď udeřili. Dosud ale není jasné, zda izraelské útoky úplně narušily íránskou schopnost vyrobit jadernou zbraň.
Američané vysílali signály, že se útok chystá. Americký prezident Donald Trump počátkem června telefonicky probíral s ruským protějškem Vladimírem Putinem vedle ukrajinského útoku na základny ruského strategického letectva i íránský jaderný program. Možná i proto teď mluvil Putin jak s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, tak s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a nabídl se jako "prostředník" k urovnání konfliktu.
"Sladění not" mezi Američany a Rusy potvrdil i další sobotní telefonát obou lídrů.
Trump to jednoduché nemá. I když prohlásil, že o izraelských útocích USA věděly všechno, přesto se před nimi pokoušel vyjednat novou jadernou dohodu s Íránem. I s ohledem na byznysové zájmy, což ukázala jeho cesta do Saudské Arábie, Kataru a Emirátů.
Americký diplomat Daniel B. Shapiro ve Foreign Affairs napsal, že Trump požádal Netanjahua o dodatečný čas na jaderná jednání. nicméně ten mu ho nedal. Teď jsou u ledu.
Konflikt zatím eskaluje. Ukazuje se, že část íránských balistických raket je schopna překonat izraelskou protivzdušnou obranu, podle listu Times of Israel dopadly i na hlavní izraelský vojenský štáb.
Teherán ohlašuje útoky na americké základny, scénáře kalkulují s urychlením výroby íránské jaderné bomby nebo blokádou Hormuzského průlivu. Netanjahu ohlašuje další smrtící údery na Írán, izraelské letectvo útočí na Teherán.
Trump na jedné straně považuje izraelskou akci za přijatelnou, nicméně na straně druhé mu nemůže vyhovovat, aby ho Netanjahu zatáhl do regionální války, která ohrožuje americké zájmy na jiných frontách. Nemůže se mu líbit zvýšení cen ropy, nespokojenost Američanů s angažmá v další válce ani ochromení vztahů s klíčovými arabskými mocnostmi.
Jisté je, že konflikt dál odvrací pozornost Američanů od války na Ukrajině a potenciálně zužuje i zdroje, které USA mohou Kyjevu poskytovat. Totéž může platit pro Evropu: dvě paralelní války v jejím sousedství už možná jsou nad její síly.
Miloš Balabán, Právo