Izraeli opět hrozí Hizballáh s Íránem v zádech

V sobotu večer vyšlo do ulic Tel Avivu 150 tisíc lidí, kteří skandovali hesla proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua, požadovali předčasné volby a návrat rukojmích, které zadržuje palestinské radikální hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Izraelská média citovala matku jednoho z rukojmích, Einavu Zangaukerovou, která na Netanjahuovu adresu uvedla, že si "vybral své politické přežití před lidmi a rukojmími."

Protesty znásobují politické napětí v zemi. Před čtrnácti dny se rozpadl izraelský válečný kabinet poté co z něj odešel Benny Ganc, středový politik a generál ve výslužbě Důvodem byla nespokojenost s tím, že premiér nepředložil strategický plán pro ukončení války v Pásmu Gazy.

Na zadní vůči Netanjahuovi se nevídaně staví i armáda. Její velení rozhodlo, že až do odvolání v části jižního Pásma Gazy v blízkosti hraničního přechodu Kerem Šalon pozastaví každý den na jedenáct hodin vojenské operace, aby usnadnilo dodávky humanitární pomoci. S premiérem to ovšem konzultováno nebylo…

Další studená sprcha přišla záhy. Kontraadmirál Daniel Hagari, mluvčí izraelské armády prohlásil, že zničit Hamás v Gaze je nemožné, jelikož jde o myšlenku a ideologii a dodal, že pokud vláda nenajde alternativu Hamás v Gaze zůstane. Dá se to hodnotit jako hozená rukavice krajně pravicovým politikům, ministrovi financí Smotričovi a ministrovi národní bezpečnosti Ben-Gvirovi, kteří drží Netanjahua u moci a trvají na totálním zničení Hamásu za každou cenu.

Na pozadí rostoucího vnitropolitického napětí a politické polarizace se přitom vynořuje hrozba další války, tentokrát Izraele s libanonským hnutím Hizballáh. Od počátku měsíce prudce vzrostl počet raketových útoků proti židovskému státu. Spojitost s tím, co se odehrává kolem Gazy je přitom nabíledni. Američané musí opět situaci hasit: do Izraele dorazil emisar amerického prezidenta Joea Bidena Amos Hochstein, který se nechal slyšet, že potřeba deeskalace je "naléhavá".

V sázce je skutečně hodně. Pokud by válka vypukla zasáhne nemalou část Blízkého východu. Vůdce Hizballáhu Nasralláh dokonce varoval, že terčem útoků může být i Kypr, členský stát EU, pokud bude Izrael využívat zdejší letiště. Nelze pominout, že Hizballáh v zádech s Íránem disponuje podle odhadů 40-120 tisíci raketami. Není sice pochyb, že Izrael má schopnost Libanon totálně zničit, nebylo by to ale Pyrrhovo vítězství?

Biden tak má další problém. Požár v Gaze svojí obojetnou politikou podpory – nepodpory Netanjahua neuhasil, čímž zůstává blízkovýchodní rozbuškou. Nicholas Kristol v New York Times jeho politiku neváhal označit za "politické selhání". Lze dodat, že mu nakonec může hodně zkomplikovat i obhajobu prezidentského mandátu.

Miloš Balabán, Právo