Jak daleko je nyní mír na Ukrajině

V jednáních s Ruskem v Abú Zabí nastal pokrok, a proto je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připraven setkat se se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem. Chce s ním jednat o sporných územních otázkách i okupované Záporožské jaderné elektrárně. V rozhovoru pro deník Jevropejskaja Pravda to uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Putinův poradce Jurij Ušakov prohlásil, že Kreml je ke schůzce ochoten. Má ale dvě podmínky: proběhne v Moskvě, a setkání bude důkladně připraveno. Pro Zelenského je těžko představitelné, že by se jednání konalo u Putina. Bylo by to zřejmě chápáno jako částečná kapitulace.

O přímém dialogu s Putinem teď ovšem mluví francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová. Macron řekl, že EU si nemůže dovolit nemít přímý komunikační kanál s Moskvou ve chvíli, kdy jej mají USA.

Potvrzuje se to i v Abú Zabí. V prvním kole jednání Ukrajinců s Rusy "asistovali" zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Evropa k nim přizvána nebyla.

Američané už u jednání 1. února být nemají, přesto ale podle britského listu The Financial Times mají po Ukrajincích chtít, aby souhlasili s odstoupením asi 20 procent území Donbasu, které Rusové nedobyli.

Bude to podmínka pro poskytnutí poválečných bezpečnostních záruk Ukrajině.

Tisková mluvčí Bílého domu to označila za lež, neboť americkým cílem je zprostředkovat jednání mezi znepřátelenými stranami. Americký ministr zahraničí Marco Rubio nicméně potvrdil na slyšení v americkém Senátu, že jednání v Abú Zabí se zúžilo jen na otázku územních nároků.

I když jsou pro Zelenského územní ústupky stále nepřijatelné, doma se od části politické elity ozývá kritika jeho vyjednávací taktiky. Argumentuje tím, že Ukrajina je po ruských útocích na hraně celostátního energetického blackoutu. Další kolo vyčerpávající války, ve které by nakonec mohli mít Rusové navrch i postupem na Donbasu, by mohlo mít fatální dopady na ukrajinskou státnost. Taktičtější tedy je v něčem ustoupit, aby se dosáhlo mírové dohody a tím ji uchránit.

Zelenského vláda je vystavena těžkému dilematu. Navíc Evropa už nemá silnou páku brzdit tlak Bílého domu na Ukrajinu, aby v lecčems Rusům ustoupila. Po konfliktu s Trumpem kvůli Grónsku, kdy byl v sázce i osud NATO, bude opatrnější a asi není v jejím zájmu vztahy s USA dále vyhrocovat.

Kyjev dostal i další ránu: německý kancléř Friedrich Merz odmítl "urychlený vstup" Ukrajiny do EU v roce 2027. A Trump může chtít dosáhnout "nedokonalého míru" jako v Gaze, aby jím přebil domácí trable s vládním násilím v Minneapolisu.

Mírové perspektivy tak zůstávají pro Kyjev hodně zamlžené. 

Miloš Balabán, Právo