Jak rozumět čínské vojenské přehlídce

Vojenská přehlídka v Pekingu, uspořádaná k 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce, byla vyvrcholením několikadenního jednání Číny, Ruska, Indie a jejich asijských regionálních partnerů o bezpečnostních a ekonomických otázkách a vzájemné spolupráci. Co z toho plyne pro další globální vývoj?

Přehlídka na pekingském náměstí Nebeského klidu nebyla jen přehlídkou vojáků a zbraní. Byl to pečlivě připravený akt "strategické komunikace", sdělení o rostoucí vojenské síle, diplomatickém postavení a historickém poslání pro domácí a zahraniční publikum. Na prvním místě pro Washingtonu.

Byla to i diplomatická aréna. Přehlídky se zúčastnili představitelé řady zemí jihovýchodní Asie, Blízkého východu, střední Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Dorazili na ní i lídři států, které jsou dosud označovány za "nerozhodnuté", které dosud zachovávají "rovnoměrný" odstup od Číny i USA.

Vyhodnocovat si to musí především Washington. Prezident Si už na summitu lídrů Šanghajské organizace pro spolupráci vyzval k "jasnému postoji proti hegemonismu a mocenské politice" – což je kódovaný jazyk pro americkou zahraniční politiku – a apeloval na ctnost "skutečného multilateralismu".

Ten je ovšem klatbou pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nemiluje nic víc než bilaterální dohody.

To není nová čínská rétorika, ale díky Trumpovi je linie Pekingu věrohodnější, než bývala. Trumpovy obchodní války, silně zaměřené na Indii a Brazílii, dva giganty globálního jihu, přiměly mnoho dalších vlád, aby počítaly s Washingtonem jako s potenciální hrozbou a protivníkem a aby vytvořily nové porozumění s Pekingem.

List The Washington Post citoval v této souvislosti jednoho nejmenovaného diplomata z významné země globálního jihu, který s jistou nadsázkou řekl, že Spojené státy sice označují Čínu a Rusko jako "revizionistické mocnosti", jenže právě teď vidíme, že Trumpova Amerika svojí politikou "rozhoupala loď globální stability".

Tady lze připomenout slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia, že "poválečný řád není jen zastaralý, je to i zbraň, která se používá proti nám". To byl přitom nepochybně také vzkaz pro Evropany.

Nepohybuje se zároveň americká politika ode zdi ke zdi? V reakci na přehlídku popřál Trump na síti Truth Social čínskému prezidentovi a úžasnému čínskému lidu krásný den oslav a požádal ho o "vyřízení vřelých pozdravů ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a severokorejskému prezidentovi Kim Čong-unovi, s nimiž intrikuje proti USA".

Ale před měsícem Trump vyvedl Putina schůzkou na Aljašce z diplomatické izolace na Západě. A nedávno mluvil o svém záměru setkat se opět s Kim Čong-unem, na což se prý těší.

Porozumět americké politice je teď zkrátka složité.

Miloš Balabán, Právo