Jednání v Istanbulu se blíží, ale konec války je stále v mlze

Kolem války na Ukrajině se v posledních dnech hraje složitá diplomatická partie, v níž není nouze o zvraty a překvapení.

V sobotu se v Kyjevě lídři Německa, Francie, Británie a Polska a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodli na návrhu na bezpodmínečné třicetidenní příměří. Vyzvali Rusko, aby jej přijalo. Měl s tím souhlasit i americký prezident Donald Trump. Evropané předpokládali, že ruský prezident Vladimír Putin návrh nepřijme, což mělo Trumpa přesvědčit, aby byl vůči Kremlu tvrdší než dosud. Odmítnutí mělo vést k prohloubení sankcí na Rusko, i na země, které s ním spolupracují (mělo se zvažovat i uvalení cel ve výši 500 procent), poskytování dalších zbraní Ukrajině a povolení Ukrajincům k úderům do hloubky ruského území.

Putin příměří skutečně odmítnul, zároveň ale reagoval protitahem: navrhl uskutečnit přímé rusko-ukrajinské rozhovory v Istanbulu 15. května. Evropsko-ukrajinská reakce byla jasná: nejprve příměří a pak rozhovory. Jenže arbitrem v této věci se stal Trump: vyzval Zelenského, aby s rozhovory souhlasil, přičemž příměří zcela pominul. Evropa a Kyjev tak dostaly z Washingtonu opět studenou sprchu. Přitom zřejmě nikoliv náhodou Trump už minulý týden zmínil, že chce do mírových jednání zapojit tureckého prezidenta Recepa Tayipa Erdogana.

Co se teď může odehrávat dále? Zelenskyj už je po Trumpově "pokynu" připraven dorazit osobně k jednáním do Istanbulu, příměří už není podmínkou. Chce si na Putina "počkat", jenže to by musel odvolat zákaz jednání s ním, který platí od roku 2022. Příjezd Putina by ovšem byl spíš překvapením.

Potenciální jednání na jakékoliv úrovni mezi Ukrajinou a Ruskem ale budou nepochybně velmi složitá. Šance, že povedou k nějakému výsledku závisí na tom, zda se Ukrajina, Rusko a též USA dohodnou na ukončení války na frontové linii a zároveň mezi sebou projednají hlavní parametry jejího ukončení. Bude na stole kromě souhlasu s příměřím i americký mírový plán počítající s faktickým přiznáním obsazení dobytých území Ruskem, uznáním, že Krym je ruským územím i zrušením sankcí? Pro Ukrajinu je to, kromě příměří, nepřijatelné. Zda je možné najít nějaký kompromis jasné není.

Jednající strany přitom může pobídnout k domluvě vývoj ve světě: podařilo se zmírnit konflikt mezi Indií a Pákistánem a USA s Čínou uzavřely příměří v obchodní válce. Bílý dům musí zároveň brát v potaz upevnění osy Rusko-Čína, což demonstrovala návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na oslavách konce války v Moskvě.

Hlavním mírotvůrcem je teď v každém případě Trump, který tento týden míří na Blízký východ. Nemůže si z ní nakonec odskočit i do Istanbulu, aby tuto roli potvrdil?

Příští dny tak mohou ukázat, zda je rozuzlení války skutečně na dosah.

Miloš Balabán, Právo