O výsledku kanadských voleb rozhodl Donald Trump

Ještě začátkem roku měla kanadská Liberální strana v čele s premiérem Justinem Trudeauem nakročeno k volební porážce. Po deseti letech vládnutí s rostoucí inflací, vysokými náklady na bydlení i politickými přešlapy premiéra jí letěla popularita strmě dolů. Nebylo divu, že opoziční konzervativci vedli v průzkumech veřejného mínění s dvojciferným náskokem. Střídání na premiérském postu minulý měsíc, kdy Trudeaua vystřídal bankéř Mark Carney, mělo spíš nevyhnutelnou porážku změkčit.

U největšího souseda Kanady se ale na scéně znovu objevil prezident Donald Trump a začaly se dít nevídané věci. Poprvé za 150 let vládce Bílého domu veřejně zpochybnil kanadskou suverenitu. Podle Trumpa by se Kanada měla ve vlastním zájmu stát 51. státem USA. Na své platformě Truth Social barvitě popsal, co by Kanaďané mohli získat "Mnohem nižší daně a mnohem lepší vojenská ochrana pro lid Kanady. A žádná cla." Kanaďané ho odmítli a na cla tak došlo. Pro kanadskou ekonomiku, která do USA exportuje 75 procent své produkce to samozřejmě je nemalý problém.

Carney ale novou situaci využil. Stal se "vlasteneckým kapitánem" Kanady čelící Trumpově tlaku. "Odmítám jakékoli pokusy oslabit Kanadu, vyčerpat nás, zlomit nás, aby nás Amerika mohla vlastnit," prohlásil po svém nástupu do funkce. Klíčová volební otázka tak zněla podle průzkumů veřejného mínění jednoduše: "Která strana se nejlépe vypořádá s hrozbami Donalda Trumpa pro Kanadu?"

Zemí se přehnala nebývalá vlna vlastenectví a národní jednoty, která se v její moderní historii projevila jen zřídka. Bylo to provázeno i bojkotem amerického zboží v kanadských obchodech nebo pískáním při americké hymně před zápasy hokejové NHL. Liberálové stojící na čele antitrumpovské vzpoury nakonec konzervativce porazily.

Jejich lídr Pierre Poilievre, který se už viděl v premiérském křesle možná lituje toho, že se v jeho politice objevovaly určité "trumpovské podtóny". Nepomohlo, že se nakonec v předvolební kampani prezentoval jako zastánce nově objeveného kanadského nacionalismu. Hořkou tečkou je teď pro něj i ztráta poslaneckého křesla.

Kam se bude nyní ubírat kanadská politika? Carney už prohlásil, že "staré vztahy Kanady se Spojenými státy, založené na prohlubující se integraci našich ekonomik a úzké bezpečnostní a vojenské spolupráci skončily."

Tak jednoduché to určitě nebude. Vůli nepodřídit se ve všem mocnějšímu sousedovi Kanada jistě má. Nicméně najít nový ekonomický model fungování země se snižováním závislosti na USA bude pro premiéra Carneyho hodně složitý úkol.

Miloš Balabán, Právo