Kdo dá energetický mat?

Energetická válka s Ruskem pokračuje. 2, září uskupení nejsilnějších západních zemí G7 rozhodlo o stropu na cenu ropy a ropných produktů, který má začít platit od 5. prosince. EU chce zastropovat i ceny plynu. Ruská reakce se dala čekat. Místopředseda vlády Novak oznámil, že Rusko nebude dodávat ropu zemím, které cenový strop podpoří. A mluvčí Kremlu Peskov prohlásil, že neobnoví dodávky plynu přes Nord Stream 1 dokud se nezruší sankce.

The Economist překvapivě konstatoval, že rozhodnutí "sedmičky" o zastropování cen ropy je přiznáním, že sankce jsou nefunkční. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury se dodávky ruské ropy do EU, Británie, USA, Jižní Koreje a Japonska sice snížily denně o 2,2 miliony barelů, ale ruský export celkově poklesl nevýrazně - z 8 milionů barelů denně v lednu na 7,4 milionu v červenci.

Důvod? Ruský ropný export byl přesměrován hlavně do Číny a Indie.

Ta nyní dováží denně milion barelů, což je třikrát víc než ve stejném období loňského roku. Obě asijské mocnosti zároveň získaly od Ruska výraznou slevu 20-30 dolarů za barel, což z něj udělalo hlavního ropného dovozce, který předstihl i Saúdskou Arábii Vzhledem k vysokým cenám ropy se i po slevě dá dosáhnout nemalého zisku.

Poté, co evropské embargo vstoupí v platnost, se dá očekávat, že se cena ropy zvedne, ovšem Čína, Indie a další velké země jako Turecko nebo Egypt budou dál kupovat ruskou ropu za zvýhodněné ceny. Navíc se transakce začínají realizovat i v rupiích a juanech, což začíná podlamovat dosud neotřesitelný dolar. Ani jedna země OPEC, Čína a Indie zavedení cenového stropu nepodpořily.

Opět se ukazuje zmenšování vlivu Západu v globální ekonomice. Země G7 se sice podílejí 45 procenty na globálním HDP, ale po skončení studené války počátkem devadesátých let minulého století to bylo o dvacet procent víc. Nejen Čína, nýbrž i Indie, Indonésie a další velké země "globálního jihu" se úplně nechtějí spojovat se západní zahraniční a bezpečnostní politikou, sankcemi a embargy. I Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty se stále víc dívají směrem k Pekingu a berou v potaz zájmy Moskvy.

Maďarsko neváhá rozvíjet energetickou spolupráci s Ruskem, Turecko postupuje stejně. A prezident Erdogan k zastavení dodávek plynu přes Nord Stream 1 konstatoval, že "Evropa sklízí co zasela". Pozoruhodné vyjádření spojence v NATO.

Manévrovat musí i Česko. Podle vyjádření jednoho vysokého státního úředníka chybí Česku pro zimní sezonu asi třetina plynu. I proto chce ministr průmyslu a obchodu Síkela vyjmout zastropování cen plynu z jednání ministrů energetiky zemí EU.

Strategie Unie je ale jasná: i když sousedí se surovinově bohatou mocností, chce se od ní ze strategických důvodů, kvůli ruské válce na Ukrajině, izolovat a dovážet plyn odjinud v kombinaci s rozvojem obnovitelných zdrojů. Teď ale musí ekonomicky a politicky přežít zimu s očekávaným plynovým deficitem a čekat, jak bude vypadat trh s ropou poté co má začít platit cenový strop. Musí zároveň sledovat, zda se Rusko neobrátí se svými zdroji na východ do Asie. Velká geopolitická hra pokračuje.

Miloš Balabán, Právo